Čína se na vysoká americká cla adaptovala bez okázalých kroků. Vývoz přesouvá mimo USA a kurz jüanu drží pevně pod kontrolou. Podle JPMorgan tím ovlivňuje globální dolarovou likviditu – a nepřímo i chování bitcoinu.
Obchodní politika Spojených států se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu výrazně přiostřila. USA postupně zavedly cla na téměř veškerý dovoz, včetně zboží z Číny. V lednu 2026 dosahuje průměrná celní sazba na čínský dovoz zhruba 29,3 %. Přesto se čínský exportní výkon výrazně nezhoršil.
Peking podle analytiků zvolil kombinaci dvou méně viditelných nástrojů: diverzifikaci vývozu mimo americký trh a přísné řízení měnového kurzu. Podíl exportu směřujícího do USA klesl pod deset procent, zatímco význam jihovýchodní Asie a dalších regionů roste. Současně zůstává jüan pevně svázaný s dolarem.
Podle JPMorgan funguje čínský kurzový režim jako nízkovolatilní systém, jehož cílem je zachovat cenovou konkurenceschopnost exportu a tlumit deflační tlaky v domácí ekonomice. Kurz jüanu se sice za poslední rok zpevnil přibližně o čtyři procenta oproti minimům z roku 2023, v rámci roku 2025 však vůči dolaru prakticky neposílil. Banka upozorňuje, že jakékoli výraznější posílení měny zůstává politicky i ekonomicky nepravděpodobné.
Tento přístup má širší dopady. Řízený kurz podle JPMorgan zesiluje dolarově řízené likviditní cykly v obdobích obchodního napětí. Jinými slovy: cla a reakce na ně zvyšují kolísání globálních peněžních toků, i když samotný jüan zůstává stabilní.
Bitcoin na tyto změny reaguje nepřímo. Jako makro-citlivé aktivum má tendenci oslabovat v obdobích, kdy cla vyvolávají ústup investorů od rizika a dolarová likvidita se stahuje. Naopak při uklidnění obchodních vztahů a uvolnění likvidity se jeho cena zotavuje. Podobný vývoj byl patrný na jaře minulého roku po eskalaci obchodního napětí.
Role Číny v kryptoměnových trzích se tak liší od Spojených států. Zatímco v USA působí kapitálové toky přímo prostřednictvím ETF a dalších investičních nástrojů, čínský vliv se přenáší hlavně skrze měnovou politiku a globální likviditu.
Tento pohled odpovídá i argumentům Arthura Hayese, podle něhož jsou obchodní dohody mezi USA a Čínou často spíše politickým divadlem. Skutečné ekonomické přizpůsobení se podle něj odehrává v méně viditelných oblastech, jako je řízení měny, kapitálové kontroly a práce s dolarovou likviditou.
Aktuální výhled JPMorgan tuto logiku potvrzuje. I když Čína pravděpodobně nepřipustí výrazné posílení jüanu, kombinace cel, řízeného kurzu a dolarových toků dál formuje makroprostředí, ve kterém se bitcoin a další riziková aktiva pohybují.