Americká centrální banka podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na rozmezí 3,75 až 4,0 procenta. Tento krok byl trhy předem z velké části započítán a nepřinesl výrazné překvapení.
V prohlášení Federálního rezervního systému se uvádí, že tempo růstu zaměstnanosti letos zpomalilo a míra nezaměstnanosti mírně vzrostla, i když zůstává na nízké úrovni. Inflace se podle Fedu od začátku roku zvýšila a stále se drží mírně nad cílem.
Uvnitř bankovní rady se ale objevily rozdílné názory. Prezident kansaského Fedu Jeffrey Schmid hlasoval proti snížení sazeb a chtěl ponechat politiku beze změny. Naopak guvernér Stephen Miran prosazoval razantnější krok – snížení o 50 bazických bodů, stejně jako na předchozím zasedání.
Reakce finančních trhů byla smíšená. Bitcoin, který už před oznámením rozhodnutí oslaboval, zůstal po zveřejnění zprávy v poklesu. Během dne se pohyboval kolem 111 700 dolarů, což znamenalo ztrátu přibližně tří procent za posledních 24 hodin. Akciové trhy naopak pokračovaly v mírném růstu, přičemž index Nasdaq přidal asi půl procenta. Výnos desetiletých státních dluhopisů vzrostl o tři bazické body na 4,02 procenta a dolar posílil.
Investoři nyní upírají pozornost k tiskové konferenci předsedy Fedu Jeromea Powella, která začíná v půl třetí odpoledne místního času (20:30 v ČR). Očekávají od něj náznaky dalšího postupu centrální banky, zejména v otázkách inflace, vývoje ekonomiky a úrokových sazeb. Na trzích převládá přesvědčení, že Fed provede další snížení sazeb o čtvrt bodu na svém prosincovém zasedání. Sleduje se také možné ukončení procesu kvantitativního zpřísňování, tedy snižování bilance Fedu prostřednictvím postupného vypršení splatnosti držených dluhopisů bez jejich obnovení.