Cena ropy Murban, která může obcházet Hormuzský průliv, překročila hranici 100 dolarů za barel. Trh tím reaguje na narušení ropných toků během konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Napětí může ovlivnit nejen energetický trh, ale i akcie a kryptoměny.
Ropa, která se z Blízkého východu může dostat na světové trhy bez rizika blokády Hormuzského průlivu, se nyní obchoduje nad hranicí 100 dolarů za barel. Podle dat serveru Oilprice.com vzrostla cena ropy Murban na více než 103 dolarů za barel. Trh tím signalizuje obavy z narušení dodávek i rostoucí geopolitické napětí v regionu.
K růstu ceny dochází zhruba týden poté, co vypukl vojenský konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Írán podle dostupných informací výrazně narušil tok ropy přes Hormuzský průliv, který patří k nejdůležitějším energetickým trasám na světě. Každoročně jím projde obchod s ropou a plynem v hodnotě přes 500 miliard dolarů.
Situace změnila způsob, jakým obchodníci hodnotí ropu. Vedle samotné produkce a poptávky nyní hraje zásadní roli také otázka dostupnosti. Trh se tak v praxi rozdělil na dvě části. Jednu tvoří dodávky, které jsou závislé na úzkých přepravních trasách, například právě na Hormuzském průlivu. Druhou pak ropa, která se může dostat k odběratelům i v případě geopolitických komplikací.
Právě do druhé skupiny patří ropa Murban. Jde o lehkou ropu s nízkým obsahem síry, kterou produkuje státní společnost Abu Dhabi National Oil Company na pevninských polích ve Spojených arabských emirátech. Exportuje se přes terminál Fujairah, který leží mimo Hormuzský průliv. Díky tomu mohou tankerové dodávky směřovat k odběratelům bez nutnosti proplout oblastí současného napětí.
Hlavními odběrateli jsou zejména země v Asii, například Japonsko, Indie, Thajsko nebo Filipíny, část dodávek ale míří i do Evropy. V současné situaci se Murban stal důležitým ukazatelem ceny ropy, která může bezpečně dorazit k zákazníkům.
Překročení hranice 100 dolarů za barel podle obchodníků naznačuje silnou poptávku po fyzických dodávkách. Rafinerie totiž soutěží o okamžitě dostupné zásilky, což je odlišná situace než běžné cenové pohyby na futures trzích, kde může hrát větší roli spekulativní obchodování.
Vývoj na trhu s ropou může mít dopady i mimo energetický sektor. Pokud se geopolitické riziko promítne i do dalších ropných benchmarků, jako jsou WTI nebo Brent, mohou jejich ceny rovněž rychle vystoupat nad hranici 100 dolarů za barel. To by mohlo negativně ovlivnit akciové trhy i další riziková aktiva.
Jedním z nich je i bitcoin. Cena největší kryptoměny se naposledy pohybovala kolem 67 tisíc dolarů, přičemž začátkem týdne krátce vystoupala téměř k 74 tisícům dolarů.
Růst cen ropy může na finanční trhy působit nepřímo. Dražší energie zvyšují inflační tlaky a mohou vést centrální banky k přísnější měnové politice nebo k odkladu plánovaného snižování úrokových sazeb. Právě dostupnost likvidity v tradičním finančním systému přitom hraje významnou roli při oceňování aktiv, která negenerují vlastní cash flow, jako je například bitcoin.
Ceny ropy WTI a Brent už od začátku konfliktu vzrostly přibližně o 30 procent. Zároveň se podle vývoje na trzích začínají snižovat očekávání, že americká centrální banka letos výrazně sníží úrokové sazby. Kombinace geopolitického napětí, dražší energie a přísnější měnové politiky tak může představovat nové riziko pro globální finanční trhy.
