Spekulace o tom, že by Spojené státy začaly při poklesu ceny bitcoinu na 60 tisíc dolarů masivně nakupovat, nemají oporu v aktuálním stavu americké legislativy ani v krocích administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Přestože prezident loni nařídil vznik strategické bitcoinové rezervy, ta zatím formálně neexistuje a vláda nemá mechanismus, jak kryptoměny ve velkém pořizovat.
Kolísání ceny bitcoinu v posledních dnech doprovázela nejistota vyvolaná výrokem moderátora CNBC Jima Cramera. Ten naznačil, že Bílý dům by mohl začít plnit bitcoinovou rezervu ve chvíli, kdy cena kryptoměny klesne na 60 tisíc dolarů. Trhy si tuto informaci rychle všimly, protože takový krok by mohl mít výrazný dopad na další vývoj ceny. Jenže podle dostupných informací pro to neexistuje žádný reálný základ.
Administrativa prezidenta Trumpa sice vydala exekutivní příkaz k vytvoření „strategické rezervy“ bitcoinu, to však samo o sobě neznamenalo její vznik. Ministerstvo financí a poradci Bílého domu nejprve mapovali, jaké kryptoměny federální vláda již drží, především z konfiskací v trestních a civilních řízeních. Ani po měsících práce ale nebyla rezerva formálně založena a vláda dospěla k závěru, že k jejímu vzniku bude zapotřebí zákon schválený Kongresem.
Právě zde se celý plán zadrhl. V Kongresu se nyní projednávají jiné, pro kryptoměnový sektor zásadnější normy, zejména zákony týkající se stablecoinů a širší regulace digitálních aktiv. Otázka státní bitcoinové rezervy v nich zatím nefiguruje a podle lobbistů ani nepatří mezi bezprostřední priority. Projednávání nové legislativy je navíc zdlouhavé i u méně kontroverzních témat.
Trumpova administrativa zároveň opakovaně zdůraznila, že neplánuje nakupovat kryptoměny za peníze daňových poplatníků. Exekutivní příkaz výslovně odmítl myšlenku státních nákupů na trhu a místo toho nařídil zastavit prodeje již zabavených digitálních aktiv. Právě ty by měly v budoucnu tvořit základ případné rezervy. Podle dat společnosti Arkham Intelligence by hodnota bitcoinů spojených s americkou vládou mohla dosahovat zhruba 23 miliard dolarů, nejde však o aktiva aktivně spravovaná jako rezerva v pravém slova smyslu.
Spekulace o vládních nákupech navíc oslabují i vyjádření ministra financí Scotta Bessenta. Ten během nedávných slyšení v Kongresu uvedl, že nemá pravomoc „zachraňovat“ bitcoin ani nařizovat bankám, aby kryptoměny nakupovaly. Jinými slovy, federální vláda dnes nemá nástroj, kterým by mohla na určité cenové hladině vstoupit na trh.
Myšlenky, jak by stát mohl bitcoin pořizovat bez přímého zapojení veřejných financí, sice zaznívají. Podporuje je například senátorka Cynthia Lummisová, jejíž návrhy ale zatím nepostoupily v legislativním procesu a její politická kariéra se blíží ke konci. Reálný posun je tak v dohledné době nepravděpodobný.
Pokud jde o státní instituce, které jsou v oblasti kryptoměn aktivnější, pozornost se zatím přesouvá spíše na úroveň jednotlivých států. Některé z nich si v minulém roce vytvořily pravomoci či rozpočtové rámce pro držbu digitálních aktiv a postupují pružněji než federální vláda. Na úrovni Washingtonu však bitcoinová rezerva zůstává spíše politickým záměrem než hotovým nástrojem, a spekulace o nákupech při konkrétní ceně tak zatím patří spíše do oblasti mediálních dohadů.