Americký správce aktiv VanEck zveřejnil dlouhodobý model, podle kterého by se hodnota bitcoinu mohla do roku 2050 vyšplhat k 2,9 milionu dolarů. Výpočet nestaví na cenové prognóze, ale na scénáři, v němž se bitcoin postupně prosadí jako nástroj pro vypořádání mezinárodního obchodu a jako doplňkové rezervní aktivum.
Studii s názvem “Bitcoin Long-Term Capital Market Assumptions“ připravili Matthew Sigel, šéf výzkumu digitálních aktiv ve společnosti VanEck, a Patrick Bush, seniorní investiční analytik. Autoři zdůrazňují, že nejde o klasický cenový cíl, ale o ocenění založené na tom, jakou roli by bitcoin mohl v budoucnu hrát, pokud by jeho využití výrazně přesáhlo současnou pozici převážně obchodovaného aktiva.
Model nepracuje s tradičními metodami známými z akciových trhů. Hodnota bitcoinu je v něm odvozena od míry adopce v několika konkrétních scénářích. Základní varianta předpokládá, že se bitcoin postupně prosadí jako vypořádací vrstva v mezinárodním obchodě a zároveň jako doplňkové rezervní aktivum.
VanEck ve svém modelu počítá s tím, že by bitcoin mohl v dlouhém horizontu zprostředkovávat přibližně 5 až 10 % objemu mezinárodního obchodního vypořádání. Zároveň předpokládá, že centrální banky by mohly do bitcoinu alokovat malou část svých devizových rezerv jako formu diverzifikace mimo státní měny.
Autoři zároveň upozorňují, že jde o výrazný odklon od současného stavu. Bitcoin dnes nehraje v mezinárodním obchodě prakticky žádnou roli a není rezervním aktivem významných centrálních bank. VanEck otevřeně připouští, že naplnění základního scénáře závisí na regulatorní jasnosti, funkční infrastruktuře i politickém přijetí, které zatím nejsou zajištěny.
Součástí analýzy je také práce s rizikem. VanEck počítá s dlouhodobou anualizovanou volatilitou bitcoinu v rozmezí zhruba 40 až 70 %, tedy na úrovni srovnatelné spíše s tzv. hraničními trhy než s tradičními finančními aktivy. I v pesimistickém scénáři však model předpokládá kladné dlouhodobé výnosy, což firma spojuje s rostoucím strukturálním významem bitcoinu.
Důraz je kladen i na makroekonomické souvislosti. Podle VanEcku se historické chování ceny bitcoinu více blížilo vývoji globální likvidity než pohybu akcií či komodit. Slábnoucí vazba na americký dolar a souvislost s růstem peněžní zásoby mají naznačovat, že se cenové faktory bitcoinu postupně stávají globálnějšími.
Z pohledu správy portfolia analýza uvádí, že relativně malé alokace, typicky v rozmezí 1 až 3 %, v minulosti zlepšovaly rizikově očištěné výnosy diverzifikovaných portfolií. VanEck zároveň zdůrazňuje, že to neznamená nízké riziko samotného bitcoinu, ale spíše to, že jeho volatilita se při omezené váze v portfoliu nepřenášela úměrně do celkového rizika.
