Bitcoin od historických maxim ztratil téměř 50 procent. Podle investora Garyho Bodeho ale nejde o systémový problém, nýbrž o typický projev volatility kryptoměny a chybnou reakci trhu na signály z americké centrální banky.
Bitcoin v posledních měsících výrazně oslabil a z vrcholu se propadl téměř o polovinu. Tento vývoj znovu otevřel debatu o stabilitě nejznámější kryptoměny. Podle zkušeného investora Garyho Bodeho však nejde o krizi, ale o opakující se vzorec, který je pro bitcoin dlouhodobě typický.
Bode upozorňuje, že hluboké, ale dočasné poklesy jsou součástí historie bitcoinu. Veřejně připomněl, že propady o 80 až 90 procent se v minulosti opakovaly a investoři, kteří dokázali volatilitu ustát, byli z dlouhodobého hlediska odměněni výraznými výnosy. Současný vývoj proto podle něj nelze považovat za důkaz strukturální slabosti trhu.
Hlavní příčinu nedávného výprodeje vidí Bode v reakci investorů na nominaci Kevina Warshe do čela americké centrální banky. Trh tuto změnu vyložil jako signál přísnější měnové politiky, vyšších úrokových sazeb a menší atraktivity aktiv, která nenesou výnos, včetně bitcoinu, zlata či stříbra. Tento výklad následně vedl k uzavírání pákových pozic a sérii nucených prodejů.
Sám Bode s touto interpretací nesouhlasí. Poukazuje na veřejná vyjádření Kevina Warshe, která spíše podporují nižší úrokové sazby, i na vyjádření prezidenta Donalda Trumpa o slibu nižší sazby federálních fondů. V kombinaci s vysokými rozpočtovými deficity Kongresu má podle něj Fed jen omezenou schopnost ovlivňovat dlouhodobé výnosy státních dluhopisů. Podle Bodeho šlo v tomto případě především o tržní vnímání, nikoli o změnu fundamentů.
Dalším často zmiňovaným faktorem jsou prodeje ze strany takzvaných „whales“, tedy raných držitelů bitcoinu. Bode připouští, že aktivita velkých peněženek je patrná, ale považuje ji spíše za realizaci zisků než za signál dlouhodobého obratu. Prodeje zkušených těžařů a investorů podle něj samy o sobě nevypovídají o budoucnosti bitcoinu.
Krátkodobý tlak na cenu může podle Bodeho vytvářet i situace kolem společnosti Strategy. Pokles ceny bitcoinu pod úrovně, za které firma část svých rezerv nakupovala, vyvolal obavy z možného prodeje. Bode toto riziko připouští, ale přirovnává ho k obavám investorů, když významný akcionář v budoucnu může snížit svůj podíl. Podle něj by podobná událost mohla cenu dočasně stlačit, nikoli ohrozit samotnou existenci bitcoinu.
Pozornost věnuje i rostoucímu významu takzvaného „papírového“ bitcoinu, tedy ETF a derivátů, které sledují cenu kryptoměny bez nutnosti držet skutečné mince. Tyto nástroje sice zvyšují množství obchodovatelné expozice, ale nemění pevně daný limit 21 milionů bitcoinů. Právě tento strop považuje Bode za klíčový prvek dlouhodobé hodnoty, přičemž situaci přirovnává k trhu se stříbrem.
Za přehnané označuje i obavy, že růst cen energií ohrozí těžbu bitcoinu a povede k poklesu výkonu sítě. Historická data podle něj neukazují jasnou vazbu mezi cenovými propady a okamžitým snížením hash rate. Navíc upozorňuje na rozvoj nových zdrojů levné energie, včetně malých modulárních jaderných reaktorů či solárních datových center.
Bode se vymezuje také vůči kritice, že bitcoin nemůže sloužit jako uchovatel hodnoty. Podle něj žádné aktivum není bez rizika, včetně měn vydávaných vysoce zadluženými státy. Připomíná, že skutečnou hodnotu představuje vlastnictví samotných mincí, nikoli finančních nástrojů, a že bitcoin funguje bez potřeby důvěry v protistranu.
Závěrem Bode shrnuje, že prudké cenové výkyvy nejsou selháním systému, ale přirozenou součástí designu bitcoinu. Pro investory podle něj zůstává klíčové rozlišovat mezi krátkodobou volatilitou a skutečnými systémovými riziky.