Cena bitcoinu se opět nedokázala udržet nad hranicí 79 tisíc dolarů a spolu s dalšími kryptoměnami klesá. Do nálady na trzích promlouvá i geopolitika, když ropa roste kvůli napětí na Blízkém východě.
Kryptoměnový trh vstoupil do úterý v červených číslech. Bitcoin se po krátkém růstu opět stáhl pod hranici 77 tisíc dolarů a potvrzuje tím, že úroveň kolem 79 tisíc zatím funguje jako silná rezistence.
Největší kryptoměna se v úterý ráno obchodovala kolem 76 900 dolarů, což znamená pokles o zhruba 2,4 procenta za posledních 24 hodin. Ještě o den dříve přitom testovala hranici 79 400 dolarů, odkud se ale postupně stáhla. Podobný vývoj sledují i další velké tokeny – ether odepsal téměř čtyři procenta, solana i XRP klesly o více než tři procenta.
Opakované odmítnutí vyšších cen není ojedinělé. Bitcoin nedokázal udržet hladinu kolem 79 tisíc dolarů už třikrát během posledních osmi obchodních dní. Právě tato úroveň se tak stává faktickým stropem aktuálního cenového rozpětí.
Do vývoje kryptoměn zároveň zasahují i makroekonomické a geopolitické faktory. Ropa Brent pokračuje v růstu a dostala se nad 109 dolarů za barel, což je nejvýše za poslední tři týdny. Důvodem je přetrvávající napětí kolem Hormuzského průlivu, kde se zatím nepodařilo posunout jednání o jeho znovuotevření. Konflikt, který trvá už několik týdnů, zvyšuje nejistotu na globálních trzích.
Analytici se neshodují na tom, co stálo za posledním růstem bitcoinu k hranici 79 tisíc dolarů. Podle části trhu se vrací poptávka retailových i institucionálních investorů. Data naznačují, že velcí hráči v posledních týdnech akumulovali desítky tisíc bitcoinů a sentiment se rychle posunul od opatrnosti k obavám z promeškání růstu.
Druhá interpretace je opatrnější. Podle některých analytiků byl růst tažen hlavně takzvaným short squeeze na derivátových trzích, tedy nuceným uzavíráním krátkých pozic. Takový pohyb může být krátkodobý a po jeho odeznění hrozí návrat cen níže. Negativní funding rates na futures trzích naznačují, že tlak mezi short a long pozicemi stále přetrvává.
Obě vysvětlení se přitom nevylučují. Růst mohl být kombinací reálné poptávky i technického pohybu na derivátech. Klíčové bude, zda se při dalším pokusu o průraz nad 79 tisíc dolarů objeví nové nákupy, nebo trhu dojde „palivo“.
Zajímavý je i pokračující zájem firem. Společnost Strategy podle dostupných informací nakoupila v dubnu bitcoin za zhruba 3,9 miliardy dolarů, což je její největší měsíční nákup za poslední rok. Japonská firma Metaplanet pak oznámila emisi dluhopisů za 50 milionů dolarů, které chce využít právě na další nákupy kryptoměny.
Další směr trhu může určit už tento týden. Ve středu se očekává rozhodnutí americké centrální banky o sazbách, zatímco velké technologické firmy zveřejní výsledky hospodaření. Právě kombinace měnové politiky a výkonu technologického sektoru často ovlivňuje i kryptoměny.
Z pohledu českého investora jde o známý vzorec. Podobně jako akcie i kryptoměny reagují na globální likviditu a náladu na trzích. Rozdíl je v tom, že na rozdíl od regulovaných trhů v EU zde chybí stabilizační mechanismy – volatilita je proto výrazně vyšší a reakce na zprávy často prudší.
Pokud bitcoin nenajde dostatek nových kupců, může se současné cenové pásmo upevnit. Naopak silný impuls z makroekonomiky by mohl otevřít cestu k prolomení hranice 80 tisíc dolarů.