Šéf Blockstreamu Adam Back vidí v bitcoinových ETF silný dlouhodobý faktor růstu. Upozorňuje ale, že velcí investoři postupují výrazně pomaleji, než trh očekával.
Vstup velkých finančních institucí do bitcoinu je často prezentován jako okamžitý impulz pro růst trhu. Podle Adama Backa, jednoho z nejdéle působících osobností v kryptokomunitě a šéfa společnosti Blockstream, je realita podstatně pomalejší.
Nedávný krok Morgan Stanley, která začala nabízet spotové bitcoinové ETF v rámci své sítě správy majetku v hodnotě zhruba 8 bilionů dolarů, byl některými investory vnímán jako moment, který může ukončit medvědí fázi trhu. Back ale tento optimismus mírní.
Podle něj jsou ETF pravděpodobně nejvýznamnějším pozitivním faktorem posledních let, dokonce důležitějším než politická podpora kryptoměn. Jejich dopad se ale projeví postupně. „Institucionální adopce je velmi pomalá,“ uvedl. I když například BlackRock doporučuje alokaci 2 až 4 % portfolia do bitcoinu, správci fondů tyto kroky zatím ve větším měřítku neprovedli.
Proces může podle něj trvat rok až rok a půl. Kapitál tak do trhu nepřitéká skokově, ale postupně, což vytváří spíše dlouhodobý podpůrný trend než krátkodobý impuls.
Vedle ETF hraje roli i širší regulatorní prostředí. Spojené státy v posledních letech zaujaly otevřenější postoj ke kryptoměnám, což má dopad i na další trhy. Podle Backa se jednotlivé jurisdikce navzájem sledují – například britský regulátor FCA začal povolovat ETF i pro penzijní účty.
Zásadní změnou je podle něj také to, že bitcoin získal nové spojence mezi velkými finančními institucemi. Firmy jako BlackRock, Morgan Stanley nebo Fidelity mají přímý ekonomický zájem na fungování ETF trhu, a mohou tak působit jako stabilizační faktor bez ohledu na změny politické reprezentace.
„Tyto firmy budou hájit svůj byznys. Pokud na ETF vydělávají, budou tlačit na to, aby regulace zůstala příznivá,“ naznačil Back. To může být důležité i z pohledu Evropy včetně Česka, kde je regulace krypta silně ovlivněná vývojem v USA a dalších velkých ekonomikách.
Dalším faktorem, který Back zmiňuje, je tradiční čtyřletý cyklus bitcoinu spojený s halvingem, tedy snížením nabídky nových mincí. I když někteří analytici tvrdí, že tento model slábne, psychologický efekt podle něj zůstává. Pokud investoři očekávají pokles, mohou svým chováním tento scénář sami naplnit.
Postupně by ale podle něj měl převládnout opačný trend. Vedle ETF totiž přibývají další zdroje institucionální poptávky – od státních fondů přes přímé nákupy až po společnosti zaměřené na držbu bitcoinu, jako je Strategy (dříve MicroStrategy). Ty navíc využívají nové finanční nástroje, například výnosové produkty kryté bitcoinem, což jim umožňuje navyšovat nákupy i v různých tržních podmínkách.
Součástí úvah velkých investorů jsou i méně pravděpodobná rizika. Jedním z nich je potenciální dopad kvantových počítačů na kryptografii bitcoinu. Back tento scénář nepovažuje za bezprostřední hrozbu, ale připouští, že instituce ho začínají zohledňovat.
„Instituce pracují systematicky s rizikem. I malá pravděpodobnost je zajímá, pokud by měla velký dopad,“ uvedl. Na rozdíl od drobných investorů tak hodnotí vývoj v horizontu deseti a více let.
Celkově tak Back vidí vývoj bitcoinu spíše jako postupný proces, kde se kombinují nové zdroje poptávky s tradičními tržními cykly. Krátkodobá očekávání rychlého přílivu kapitálu podle něj neodpovídají realitě fungování velkých finančních institucí.