Mark Karpelès chtěl umožnit přesun téměř 80 tisíc bitcoinů ukradených v roce 2011 do rehabilitačního procesu Mt. Gox. Jeho návrh na změnu kódu byl během několika hodin uzavřen a odmítnut i částí samotných věřitelů.
Jedna z nejstarších kauz v historii bitcoinu se znovu otevřela. Mark Karpelès, bývalý generální ředitel zkrachovalé burzy Mt. Gox, o víkendu předložil návrh na změnu pravidel bitcoinové sítě, která by umožnila přesun 79 956 BTC z adresy, na níž leží od roku 2011 po hackerském útoku.
Při současných cenách jde přibližně o 5 miliard dolarů. Bitcoiny zůstaly na původní adrese 15 let bez pohybu.
Karpelès, vystupující na GitHubu pod přezdívkou MagicalTux, podal takzvaný pull request do projektu Bitcoin Core. Navrhovaná úprava měla podobu hard forku, tedy zásadní změny konsenzuálních pravidel sítě. V praxi šlo o méně než 60 řádků kódu, které by nahradily jeden veřejný klíč jiným při ověřování transakcí z konkrétní „krádežové“ adresy. Správce konkurzní podstaty Mt. Gox by tak mohl prostředky přesunout do již existujícího soudem řízeného rehabilitačního procesu v Japonsku.
Aktivační blok byl nastaven na „nekonečno“, což znamenalo, že by se změna nespustila bez výslovného souhlasu komunity.
Diskuse však prakticky nezačala. Příspěvek byl uzavřen zhruba po 17 hodinách. Část vývojářů a členů komunity upozornila, že takto zásadní návrh měl být nejprve prodiskutován na vývojářském mailing listu a případně předložen jako oficiální Bitcoin Improvement Proposal (BIP), nikoli rovnou jako změna kódu.
Odmítavě se vyjádřili i někteří věřitelé Mt. Gox, kterým měl návrh pomoci. Na síti X uvedli, že nechtějí, aby byla pravidla bitcoinu přepisována jejich jménem. Zásada, že vlastnictví soukromého klíče znamená kontrolu nad mincemi, je podle nich důležitější než možnost získat prostředky zpět.
Karpelès ve svém návrhu předvídal námitky. Argumentoval tím, že krádež je jednoznačně zdokumentovaná, mince zůstaly 15 let neaktivní a existuje právní rámec pro jejich rozdělení. Změna by se týkala jediné adresy.
Kritici však upozornili na precedenční riziko. Pokud by síť jednou přesměrovala konkrétní mince na základě mimořádné situace, otevřelo by to prostor pro další podobné požadavky. Oběti útoků na burzu Bitfinex, hacků v oblasti DeFi či jiných zdokumentovaných krádeží by mohly žádat totéž. Hranice mezi jednorázovou výjimkou a systémovým mechanismem by se stala politickým rozhodnutím, nikoli technickým pravidlem.
Bitcoin už v minulosti prošel mimořádnými zásahy, například při opravě chyby s přetečením hodnoty v roce 2010 nebo při rozdělení řetězce v roce 2013. Tyto případy však řešily technické selhání ohrožující samotné fungování sítě. V případě Mt. Gox síť fungovala podle návrhu; změna by měla upravit výsledek konkrétní historické události.
Návrh je nyní uzavřen. Zhruba 80 tisíc bitcoinů zůstává na stejné adrese jako v roce 2011. A spor znovu potvrdil jednu ze základních zásad kryptoměny: „code is law“, tedy že rozhodující jsou pravidla zakotvená v kódu, nikoli okolnosti konkrétních případů.