Americký bankovní dohled pokračuje v přípravě pravidel pro vydavatele stablecoinů. Návrh FDIC navazuje na předchozí kroky dalších úřadů, zatímco politici stále řeší sporné otázky zákona GENIUS.
Americká Federální korporace pro pojištění vkladů (FDIC) představila návrh pravidel, která mají upravit fungování vydavatelů stablecoinů. Jde o další krok v implementaci zákona GENIUS, který byl schválen loni a má vytvořit jednotný rámec pro tento segment digitálních aktiv.
FDIC se ve svém návrhu drží podobné linie jako Úřad kontrolora měny (OCC), který vlastní pravidla představil už v únoru. Návrh nyní míří do šedesátidenního připomínkového řízení a obsahuje desítky konkrétních otázek, na které má odborná veřejnost reagovat.
Role FDIC v systému je poměrně jasná: dohlíží na banky a podle zákona GENIUS má regulovat ty, které budou stablecoiny vydávat prostřednictvím svých dceřiných společností. Návrh proto pracuje především s požadavky na kapitál, likviditu a správu rezerv. Konečná podoba pravidel ale zatím není daná a může se měnit podle výsledků připomínek.
Zásadní zprávou pro trh je potvrzení, že stablecoiny nebudou mít nárok na pojištění vkladů, jaké se vztahuje na běžné bankovní účty. To je rozdíl oproti tradičním bankovním produktům a zároveň jeden z klíčových bodů, který odděluje stablecoiny od klasických peněz.
FDIC se zároveň vymezila vůči výnosovým modelům. Vydavatelé podle návrhu nesmějí prezentovat stablecoiny jako produkt nesoucí úrok nebo výnos „jen za držení či používání“. To platí i pro spolupráci s třetími stranami, například kryptoburzami. Trh nicméně postupně dospěl k tomu, že správně nastavené odměnové programy by mohly být s pravidly slučitelné.
Dalším prvkem návrhu je požadavek na dodatečný provozní „polštář“ vedle kapitálu, odvozený od nákladů z předchozího roku. Regulátor tím reaguje na rizika spojená s provozem těchto projektů, které se liší od klasického bankovnictví.
FDIC se dotkla i otázky rezerv, které stablecoiny kryjí. Pokud budou splňovat zákonnou definici vkladu, mají být posuzovány stejně jako jiné bankovní depozity. To může být důležité pro způsob, jakým banky tyto rezervy evidují a spravují.
Regulační proces ale neprobíhá ve vzduchoprázdnu. V americkém Senátu se zároveň diskutují možné úpravy samotného zákona GENIUS, zejména pokud jde o stablecoiny nesoucí výnos. Spor mezi bankovním a kryptosektorem se v této otázce táhne už několik měsíců a definitivní řešení zatím nepadlo.
Z pohledu politického prostředí mají nyní regulátoři relativně volné pole. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa neobsadila řadu míst v regulačních orgánech demokratickými zástupci, což snižuje pravděpodobnost vnitřních sporů při tvorbě pravidel. Samotný zákon GENIUS ale při schvalování získal podporu obou hlavních stran.
Pro evropského čtenáře je vývoj v USA zajímavý i ve srovnání s domácí situací. V Evropské unii už platí regulace MiCA, která stablecoiny (tzv. asset-referenced tokens a e-money tokens) upravuje poměrně detailně, včetně požadavků na rezervy či licencování emitentů. Česká republika jako člen EU tento rámec přebírá. Americký přístup je zatím více ve fázi dotváření a může být v některých ohledech flexibilnější, ale také méně předvídatelný.
Výsledná podoba pravidel tak bude záviset nejen na připomínkách trhu, ale i na politickém kompromisu kolem samotného zákona. Jasnější obrázek lze čekat až v průběhu dalších měsíců.