Ještě před pár týdny investoři čekali, že americká centrální banka začne sazby snižovat. Nyní se výhled rychle mění – rostoucí ceny ropy a přetrvávající inflace vedou trhy k opačnému scénáři.
Ještě na začátku roku převládal na trzích poměrně jasný konsenzus: americký Fed bude v roce 2026 uvolňovat měnovou politiku. Tento výhled se ale během několika týdnů výrazně změnil.
Aktuální data z nástroje CME FedWatch ukazují, že trhy nově připouštějí téměř třicetiprocentní pravděpodobnost, že základní úroková sazba bude na konci roku vyšší než současných 3,50–3,75 %. Naopak šance na pokles sazeb se propadla na necelá tři procenta. Tak rychlý obrat očekávání nemá v poslední době obdoby.
Hlavním důvodem je návrat inflačních obav, především kvůli energiím. Od eskalace napětí na Blízkém východě na konci února vzrostla cena ropy Brent z přibližně 70 dolarů za barel na více než 110 dolarů. To se promítá i do dluhopisových trhů – výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu se posunul z úrovní pod čtyřmi procenty na zhruba 4,4 %.
Dražší energie se přitom přidávají k již tak zvýšené inflaci. Jádrová inflace v USA v únoru dosáhla meziročně 2,5 % a pod dvouprocentní cíl Fedu se nedostala už od roku 2021. Dlouhodobá inflační očekávání zůstávají rovněž nad cílem – pětiletý i desetiletý výhled se pohybuje kolem 2,3 až 2,5 %.
Geopolitická situace navíc naznačuje, že tlak na ceny energií nemusí rychle polevit. Napětí v oblasti klíčových námořních tras komplikuje dodávky a i případné uklidnění situace by mělo zpožděný efekt. To zvyšuje pravděpodobnost, že inflace zůstane zvýšená delší dobu.
Z pohledu americké ekonomiky ale vyšší ceny energií nemusejí znamenat jednoznačně negativní dopad. Spojené státy jsou čistým vývozcem energií a vyšší ceny mohou podpořit domácí produkci. Současně lze očekávat růst vládních výdajů na obranu, což by mohlo ekonomickou aktivitu dále stimulovat a tlumit případné zpomalení.
Napětí na trzích se projevuje i v chování jednotlivých aktiv. Tradiční „bezpečné přístavy“ tentokrát neplní svou roli. Cena zlata od začátku amerických útoků klesla zhruba o pětinu, přestože v předchozích měsících zažívala mimořádně silný růst. Americké akcie naopak oslabily – index Nasdaq se dostal do korekce, když ztratil více než deset procent od letošních maxim.
Bitcoin se v krátkém horizontu drží relativně stabilně v pásmu kolem 65–70 tisíc dolarů a ve srovnání s akciemi či zlatem tak působí odolněji. Tento obraz ale platí jen při pohledu na velmi krátké období. V delším horizontu digitální měna stále zaostává – od maxima z podzimu 2025 je zhruba o polovinu níže, zatímco akcie i zlato ještě nedávno dosahovaly rekordních úrovní.
Současný vývoj tak ukazuje, jak rychle se mohou očekávání investorů měnit. Kombinace geopolitiky, cen energií a přetrvávající inflace znovu otevírá otázku, zda centrální banky skutečně vstoupí do fáze uvolňování, nebo zda budou nuceny držet přísnější měnovou politiku déle, než se ještě nedávno zdálo.