Íránské ministerstvo obrany začalo přijímat kryptoměny jako jednu z forem platby za pokročilé zbraňové systémy. Podle oficiálních informací má tento krok pomoci obejít mezinárodní sankce, kterým země čelí. Nabídka se týká širokého spektra vojenské techniky a patří mezi první známé případy, kdy stát umožňuje nákup zbraní prostřednictvím digitálních aktiv.
Exportní centrum íránského ministerstva obrany, známé pod názvem Mindex, nově umožňuje platby kryptoměnami při nákupu vyspělých zbraňových systémů. Vyplývá to z informací zveřejněných na vládním webu. Írán tím reaguje na dlouhodobý tlak mezinárodních sankcí a hledá cesty, jak tyto omezení obcházet.
Zájemci si podle webu centra mohou pořídit například rakety, tanky nebo bezpilotní letouny. Kryptoměny jsou jednou z několika akceptovaných platebních možností. Vedle nich Mindex přijímá také íránské rialy nebo různé formy barteru. Ceny jednotlivých položek ale na stránkách uvedeny nejsou.
Mindex zajišťuje zahraniční prodej íránské vojenské techniky a tvrdí, že má klienty ve 35 zemích světa. Přijetí kryptoměn jako platebního nástroje je v tomto kontextu výjimečné. Podle deníku Financial Times jde o jeden z prvních známých případů, kdy stát oficiálně nabízí možnost platit digitálními aktivy za vojenské vybavení.
Používání kryptoměn při transakcích se zeměmi pod sankcemi ale není novinkou. Tento mechanismus je podle dostupných informací již dobře zavedený. Na začátku roku 2025 uvedla analytická společnost Chainalysis, že země sankcionované Spojenými státy obdržely v předchozím roce téměř 16 miliard dolarů v digitálních aktivech.
Na Írán se v roce 2025 znovu vztáhly sankce OSN, které byly původně zrušeny v roce 2015 v souvislosti s dohodou o íránském jaderném programu. Jejich opětovné zavedení zvýšilo tlak na íránskou ekonomiku i státní instituce. Přijetí kryptoměn v oblasti zbrojního exportu tak zapadá do širší snahy země udržet zahraniční obchod i přes mezinárodní omezení.