Neschválení amerického zákona Clarity Act může výrazně oslabit postavení Spojených států na globálním trhu digitálních aktiv. Podle generálního ředitele finanční skupiny Apex Group Petera Hughese mohou regulační nejistoty využít především asijské země, Blízký východ a Bermudy, které postupují při zavádění pravidel pro kryptoměny výrazně rychleji.
Spojené státy riskují ztrátu významné části rychle rostoucího odvětví digitálních aktiv. Důvodem je především pokračující nejistota ohledně regulace kryptoměn, kterou ještě prohloubil neúspěch návrhu zákona Clarity Act v americkém Senátu. Na tuto situaci upozornil Peter Hughes, zakladatel a generální ředitel společnosti Apex Group, která spravuje a administruje finanční aktiva v hodnotě přesahující 3,5 bilionu dolarů.
V rozhovoru pro CoinDesk Hughes uvedl, že společnosti zaměřené na blockchain a tokenizaci budou stále častěji vyhledávat jurisdikce, které dokážou nabídnout předvídatelné a flexibilní regulační prostředí. Právě v tomto směru podle něj začínají Spojené státy zaostávat za některými zahraničními konkurenty.
Americký Senát v září nedokázal zajistit potřebných 60 hlasů pro prosazení návrhu Clarity Act. Legislativa měla vytvořit jednotnější federální pravidla pro digitální aktiva a jasněji rozdělit dohledové pravomoci mezi Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) a Komisi pro obchodování s komoditními futures (CFTC).
Jednání však zkomplikovaly spory týkající se etických ustanovení, odměn spojených se stablecoiny a dalších regulačních požadavků. Neschválení zákona tak ponechalo finanční instituce i kryptoměnové společnosti v nejistotě ohledně budoucího právního postavení jejich produktů.
Přestože se SEC a CFTC následně pokusily legislativní mezeru částečně vyplnit vlastními regulatorními návrhy, podle Hughese mohou být podobná opatření nedostatečná. Firmy totiž při dlouhodobých investicích potřebují především stabilní právní rámec, který nebude závislý na proměnlivém přístupu jednotlivých úřadů.
Zajímavé je, že Hughes nepovažuje Evropu za pravděpodobného vítěze této situace. Evropská unie sice disponuje vlastním regulačním rámcem Markets in Crypto-Assets (MiCA), ten však podle něj nedokáže dostatečně rychle reagovat na technologický vývoj a v některých oblastech působí příliš restriktivně.
Mnohem větší příležitost proto vidí v Asii, na Blízkém východě a na Bermudách. Tyto regiony podle něj aktivně vytvářejí podmínky pro vznik nové generace blockchainových finančních produktů a mohou přilákat společnosti, které by za jiných okolností upřednostnily americký trh.
Významným příkladem je Saúdská Arábie, kde Apex Group nedávno oznámila spolupráci se společnostmi droppRWA a Tokeny. Jejich společným cílem je umožnit převod reálných aktiv, označovaných jako RWA (Real-World Assets), do podoby regulovaných investičních produktů využívajících blockchain.
První projekty mají vznikat právě na saúdskoarabském trhu, který již podle zakladatele droppRWA Faisala Monaie provedl regulační změny umožňující tokenizaci nemovitostí a větší účast zahraničních investorů.
Klíčovou výzvou nyní zůstává vybudování infrastruktury, která dokáže jednoznačně propojit digitální token s právně evidovaným vlastnictvím konkrétního aktiva. Investoři totiž potřebují mít jistotu, že podkladové aktivum skutečně existuje, znají jeho hodnotu a mohou ověřit vlastnická práva.
Hughes zároveň upozornil na možný vliv tradičních amerických bank na podobu kryptoměnové legislativy. Podle jeho názoru mohou mít bankovní instituce zájem omezit konkurenci nových finančních produktů, zejména stablecoinů poskytujících výnosy, které by mohly představovat alternativu ke klasickým bankovním vkladům.
Právě výnosové produkty založené na blockchainu považuje Hughes za jeden z nejvýznamnějších faktorů budoucího institucionálního přijetí digitálních aktiv.
Zvláštní potenciál přisuzuje tokenizovaným fondům peněžního trhu. Ty investují do tradičních krátkodobých dluhových instrumentů, avšak vlastnické podíly investorů reprezentují prostřednictvím blockchainových tokenů.
Podle Hughese mohou takové produkty nabídnout atraktivnější zhodnocení než běžné spořicí účty. Jako ilustrativní příklad uvedl fond poskytující roční výnos 5 % ve srovnání s bankovním účtem nabízejícím 3 %. Rozdíl dvou procentních bodů by podle něj mohl představovat významnou motivaci pro přesun kapitálu do tokenizovaných investičních nástrojů.
Další výhodou je možnost využívat tokenizované podíly jako zástavu při půjčování kapitálu. Instituce by tak mohly získávat likviditu, aniž by musely prodávat své investice. O podobné využití blockchainu se podle Hughese již zajímají velké bankovní společnosti.
Do budoucna očekává také rostoucí význam regulovaných stablecoinů poskytujících výnos, zejména při správě podnikových financí. Jejich širší rozšíření však bude podmíněno důvěryhodným systémem rezerv, transparentností emitentů a odpovídající regulací.
Hughes připustil, že časový horizont masového přijetí těchto produktů zůstává nejistý. Zásadní změny podle něj mohou přijít během jednoho roku, ale stejně tak může jejich realizace trvat tři až pět let.
Tokenizace by navíc nemusela zůstat pouze záležitostí velkých finančních institucí. Díky možnosti rozdělovat investice na menší podíly, rychleji vytvářet finanční produkty a distribuovat je globálním investorům by se mohla postupně prosadit také mezi drobnými investory a v penzijních portfoliích.
Podobnou budoucnost předpovídá také Faisal Monai, podle kterého by se tokenizace mohla stát jedním z hlavních způsobů, jakým zahraniční kapitál vstupuje do Saúdské Arábie, aniž by investoři museli v zemi zakládat vlastní právní struktury.
Neúspěch Clarity Act tak podle představitelů finančního sektoru nepředstavuje pouze domácí politický problém Spojených států. Může mít dlouhodobé důsledky pro rozložení sil v globálním finančním systému, kde o budoucím postavení jednotlivých zemí stále více rozhoduje schopnost propojit tradiční kapitálové trhy s blockchainovými technologiemi.
Zatímco Washington pokračuje v debatách o podobě regulace, konkurenční jurisdikce mohou získat cenný čas k vybudování infrastruktury, přilákání investorů a vytvoření základů pro další generaci digitálních finančních služeb.