Teherán zvažuje, že během dvoutýdenního příměří se Spojenými státy zavede poplatky pro ropné tankery ve formě digitálních plateb. Cílem je obejít sankce a zároveň získat kontrolu nad pohybem nákladu v klíčové námořní trase.
Írán plánuje zavést nový systém poplatků pro ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem, jednou z nejdůležitějších energetických tepen světa. Podle informací deníku Financial Times mají lodě s plně naloženou ropou nově hradit tranzitní mýto prostřednictvím kryptoměn nebo jiných digitálních platebních nástrojů.
Navrhovaný režim se má týkat období dvoutýdenního příměří mezi Íránem a Spojenými státy. Teherán podle zástupců exportérů ropných a petrochemických produktů chce tímto způsobem monitorovat pohyb zboží v průlivu a zabránit případným přesunům zbraní.
Podle návrhu budou tankery povinny předem e-mailem zaslat detailní informace o nákladu. Íránské úřady následně stanoví výši poplatku, který má činit přibližně jeden dolar za barel přepravované ropy. Po schválení dostane posádka instrukce k úhradě – například v bitcoinu.
Prázdné tankery by podle dostupných informací mohly proplouvat bez poplatku, zatímco plně naložené lodě budou muset celý proces absolvovat před povolením průjezdu.
Írán tím navazuje na dlouhodobou strategii zemí, které se snaží obcházet dolarový finanční systém a západní sankce. Kryptoměny v tomto kontextu představují nástroj, jak realizovat transakce mimo tradiční bankovní infrastrukturu, která je snadněji dohledatelná a kontrolovatelná.
Podobné přístupy už v minulosti využívalo například Rusko v rámci snahy zmírnit dopady sankcí. V případě Íránu je motivací také snaha získat prostředky na obnovu infrastruktury poškozené konfliktem.
Navrhovaný systém ale může mít dopady i na samotnou lodní dopravu. Írán podle dostupných informací zvažuje, že by tankery směroval blíže ke svému pobřeží, tedy severní trasou průlivu. To by mohlo zvýšit rizika pro západní a regionální přepravní společnosti, které se dosud snaží íránským vodám spíše vyhýbat.
Hormuzský průliv je přitom klíčovým bodem globální energetiky – denně jím prochází významná část světového exportu ropy. Jakýkoli zásah do jeho fungování tak může mít širší dopady na ceny energií i stabilitu dodávek.
V českém kontextu jde o nepřímý, ale relevantní faktor. Česko sice ropu nedováží přímo z Perského zálivu ve velkém objemu, ale je závislé na globálních cenách. Jakékoli narušení přepravy v této oblasti se tak může promítnout do cen pohonných hmot i v tuzemsku.