Zlepšení geopolitické situace na Blízkém východě pomohlo akciím i cenám kryptoměn, investoři však zůstávají opatrní. Bitcoin po krátkém růstu nad 67 tisíc dolarů část zisků odevzdal a trh nyní vyhlíží potvrzení dohody mezi Spojenými státy a Íránem.
Bitcoin na začátku týdne krátce překonal hranici 67 tisíc dolarů, následně se však vrátil pod 66 tisíc dolarů. Vývoj naznačuje, že kryptoměnový trh zatím nepřijímá optimistické zprávy o uklidnění situace mezi Spojenými státy a Íránem se stejným nadšením jako akciové trhy.
V úterý dopoledne se bitcoin obchodoval kolem 65 800 dolarů, což představuje denní růst přibližně o 0,3 procenta. Za poslední týden si však připsal téměř pět procent. Ethereum si vedlo lépe a posílilo o 2,8 procenta na 1 764 dolarů. Solana i XRP vzrostly o více než tři procenta a kryptoměna HYPE projektu Hyperliquid přidala přes šest procent.
Trhy reagují na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který společně s viceprezidentem J. D. Vancem podepsal memorandum o porozumění s Íránem. Součástí dohody má být také úplné obnovení provozu v Hormuzském průlivu od tohoto pátku. Právě touto strategickou námořní cestou proudí významná část světových dodávek ropy.
Cena severomořské ropy Brent po oznámení klesla pod 83 dolarů za barel. Akciové trhy reagovaly růstem, když index S&P 500 v pondělí přidal 1,7 procenta a technologický Nasdaq 100 vzrostl o 3,1 procenta.
Bitcoin však podle analytiků na zlepšení nálady reaguje mnohem zdrženlivěji.
Spoluzakladatel společnosti Axis Jimmy Xue upozorňuje, že zatímco ropa po oznámení příměří zlevnila o více než čtyři procenta a asijské akcie výrazně posílily, bitcoin prakticky nereagoval. Podle něj jde spíše o krátkodobou úlevu než o návrat investorů k rizikovějším aktivům.
Opatrnost má své důvody. Současný pokus o uklidnění vztahů mezi USA a Íránem je již třetím podobným pokusem v letošním roce. Předchozí dohody z dubna a začátku června se nakonec rozpadly a bitcoin tehdy veškeré zisky získané po oznámení příměří rychle ztratil.
Nejistotu navíc zvyšují výroky prezidenta Trumpa, který připustil, že dohoda může být zrušena, pokud Írán nepřistoupí na ukončení svého jaderného programu. Klíčovým datem se proto stává 19. červen, kdy má být dohoda oficiálně podepsána ve Švýcarsku.
K vybírání zisků přispívá také stále slabší institucionální poptávka. Americké spotové bitcoinové ETF fondy mají za sebou čtyři týdny čistých odlivů kapitálu v celkové hodnotě přibližně 5,4 miliardy dolarů. Jen jeden z týdnů přinesl rekordní odliv téměř 3,4 miliardy dolarů.
Pozitivním signálem podle analytiků zůstává pokračující přesun bitcoinů z burz do soukromých peněženek. Tento trend snižuje množství mincí dostupných k okamžitému prodeji a v případě návratu poptávky by mohl podpořit růst ceny.
Ne všichni odborníci však sdílejí opatrný pohled na současnou situaci. Chris Perkins, budoucí šéf Franklin Crypto ve společnosti Franklin Templeton, považuje současné podmínky za příznivé pro riziková aktiva včetně kryptoměn.
Podle něj mohl část kapitálu drobných investorů dočasně odvést nedávný vstup společnosti SpaceX na burzu. Pokud se makroekonomické prostředí bude dále zlepšovat, může se zájem retailových investorů o kryptoměny opět zvýšit.
Dalším faktorem, který by mohl přivést na trh nové institucionální investory, je projednávaný zákon CLARITY Act. Jeho cílem je jasně definovat, zda jsou jednotlivá digitální aktiva považována za cenné papíry nebo komodity.
Vedle geopolitiky budou investoři v následujících dnech sledovat také centrální banky. Japonská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na jedno procento, nejvyšší úroveň od roku 1995. Australská centrální banka by měla sazby ponechat beze změny a ve středu zveřejní své rozhodnutí také americký Fed.
Právě výsledek zasedání Fedu a páteční podpis dohody mezi USA a Íránem podle analytiků rozhodnou o tom, zda současné oživení bitcoinu vydrží, nebo se zopakuje scénář z předchozích měsíců, kdy kryptoměna veškeré zisky rychle smazala.