Bitcoin ve středu posílil zpět nad hranici 60 000 dolarů poté, co předseda americké centrální banky Kevin Warsh uvedl, že inflační rizika v USA polevila. Zároveň ujistil, že Fed nadále usiluje o dosažení dvouprocentního inflačního cíle.
Cena bitcoinu se během středečního obchodování vrátila nad psychologickou hranici 60 000 dolarů. Trhy pozitivně reagovaly na vystoupení předsedy Federálního rezervního systému Kevina Warshe na výročním fóru Evropské centrální banky v portugalské Sintře, kde uvedl, že rizika spojená s inflací se v poslední době zmírnila.
Warsh se však vyhnul jakýmkoliv náznakům ohledně dalšího rozhodnutí o úrokových sazbách. Zdůraznil, že centrální bankéři budou na příštím zasedání vyhodnocovat nově příchozí ekonomická data a až poté rozhodnou o dalším nastavení měnové politiky.
Podle šéfa Fedu zůstává hlavní prioritou návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. Uvedl, že pokud někdo očekával, že by americká centrální banka byla ochotná tolerovat vyšší inflační cíl, bude zklamán. Fed podle něj nadále usiluje o dlouhodobou cenovou stabilitu.
Po jeho vystoupení bitcoin smazal předchozí ztráty a během 24 hodin přidal více než dvě procenta. Největší kryptoměna se tak opět obchodovala nad hranicí 60 000 dolarů.
Warsh se během diskuse věnoval také rozvoji umělé inteligence. Podle něj současná vlna investic do AI zvyšuje firemní kapitálové výdaje a v budoucnu může výrazně rozšířit výrobní kapacitu americké ekonomiky. Na rozdíl od minulých let, kdy společnosti často využívaly přebytečné prostředky například ke zpětným odkupům akcií, nyní podle něj investují s očekáváním vyšší produktivity.
Pokud se tento scénář naplní, mohlo by to mít významný dopad i na budoucí nastavení měnové politiky. Warsh zároveň upozornil, že na definitivní hodnocení vlivu umělé inteligence na ekonomiku je zatím příliš brzy.
Diskuse se zúčastnili také prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, guvernér Bank of England Andrew Bailey a guvernér Bank of Canada Tiff Macklem. Všichni se shodli, že centrální banky by měly ustupovat od příliš konkrétních výhledů budoucího vývoje úrokových sazeb.
Lagardeová uvedla, že preferuje přístup, kdy ECB vysvětluje způsob svého rozhodování, aniž by předem naznačovala konkrétní trajektorii sazeb. Podobný postoj zastává i Warsh, podle kterého je nejdůležitější přijímat správná rozhodnutí a nepoužívat komunikační nástroje, které by mohly tento cíl komplikovat.