Po útoku na kryptoprotokol Drift se pozornost přesouvá na emitenta stablecoinu USDC. Část komunity tvrdí, že Circle mohl ztráty omezit rychlejším zmrazením prostředků. Firma ale upozorňuje na právní limity takového kroku.
Útok na kryptoprotokol Drift, při kterém zmizela aktiva v hodnotě zhruba 285 milionů dolarů, otevřel debatu o roli společnosti Circle a jejím stablecoinu USDC. Právě přes tento token se totiž útočníkům podařilo převést velkou část prostředků mimo dosah snah o jejich návrat.
Podle bezpečnostní firmy PeckShield útočník nejprve získal přibližně 71 milionů dolarů v USDC. Následně většinu dalších odcizených aktiv převedl právě do tohoto stablecoinu a přes protokol CCTP přesunul zhruba 232 milionů dolarů ze sítě Solana na Ethereum. Tento krok výrazně zkomplikoval případné zablokování nebo dohledání prostředků.
Kritika se rychle objevila ze strany části kryptokomunity. Známý blockchainový analytik ZachXBT upozornil, že Circle má nástroje, jak podezřelé adresy zablokovat a prostředky zmrazit. Podle něj mohla rychlejší reakce omezit rozsah škod.
Otázka ale není jen technická, nýbrž i právní. Circle ve svých podmínkách sice uvádí, že si vyhrazuje právo zmrazit prostředky spojené s podezřelou aktivitou, zároveň je však regulovanou firmou, která musí postupovat v souladu se zákonem.
Právníci upozorňují, že zásah bez rozhodnutí soudu nebo požadavku orgánů činných v trestním řízení může firmu vystavit odpovědnosti. „Zmrazení aktiv bez formální autorizace může znamenat právní riziko, pokud by bylo provedeno nesprávně,“ uvedl například právník Salman Banei ze sítě Plume. Podle něj by zákonodárci měli vytvořit jasnější rámec, který by firmám umožnil jednat rychleji bez hrozby žalob.
Circle v reakci uvedl, že postupuje podle pravidel. „Zmrazujeme aktiva tehdy, když to vyžaduje zákon nebo orgány veřejné moci,“ sdělil mluvčí společnosti. Firma tak zdůrazňuje, že musí vyvažovat rychlost reakce s ochranou práv uživatelů a dodržováním právního řádu.
Celý případ zároveň ukazuje širší problém rostoucího významu stablecoinů. Ty se stávají klíčovou součástí globálních finančních toků, ale zároveň jsou využívány i pro nelegální aktivity. Podle TRM Labs bylo v roce 2025 s nelegální činností spojeno přibližně 141 miliard dolarů ve stablecoinech.
Situaci dále komplikuje samotná povaha útoku. Nešlo o jednoduchý hack, ale spíše o kombinaci tržních a technických faktorů, což podle některých expertů posouvá případ do „šedé zóny“. V takových situacích už nejde jen o splnění pravidel, ale o rozhodnutí, které může mít dopad na důvěru v celý systém.
Právě konzistence je podle analytiků klíčová. Pokud mají být stablecoiny vnímány jako neutrální infrastruktura, musí být jasně dané podmínky, kdy a jak lze zasahovat. Nejednoznačný přístup podle nich zvyšuje nejistotu na trhu.
Emitenti stablecoinů se tak ocitají v obtížné pozici. Pomalá reakce vyvolává kritiku, že umožňují zneužití systému. Příliš rychlý zásah bez právního podkladu naopak otevírá otázky ohledně pravomocí a ochrany uživatelů. V prostředí, kde se rozhoduje během minut, ale právní procesy trvají týdny či měsíce, tento rozpor ještě více vyniká.