Skupina demokratických senátorů požaduje vyšetřování investice ve výši 500 milionů dolarů od představitelů Spojených arabských emirátů do kryptoměnového projektu spojeného s rodinou Donalda Trumpa. Podle nich je třeba prověřit, zda investice neovlivnila následná rozhodnutí americké administrativy vůči této blízkovýchodní zemi.
Demokratičtí senátoři v čele s Elizabeth Warrenovou vyzvali několik senátních výborů k okamžitému zahájení slyšení ohledně investice představitelů Spojených arabských emirátů do společnosti World Liberty Financial (WLFI), která je spojována s rodinou prezidenta Donalda Trumpa.
V dopise z 23. června upozorňují, že skupina napojená na vládnoucí rodinu v Abú Zabí získala 49% podíl ve společnosti za 500 milionů dolarů. Transakce byla podle senátorů dokončena pouhé čtyři dny před Trumpovou inaugurací v loňském roce.
Součástí dohody mělo být také okamžité vyplacení 218 milionů dolarů subjektům spojeným s rodinou Trumpových a Stevem Witkoffem, který dnes působí jako hlavní diplomat administrativy pro Blízký východ a Rusko.
Podle dopisu stál za investicí šejk Tahnoon bin Zayed Al Nahyan, poradce SAE pro národní bezpečnost. Senátoři tvrdí, že šlo o bezprecedentní situaci, kdy představitel zahraniční vlády získal významný vlastnický podíl ve společnosti nastupujícího amerického prezidenta.
Obavy z možného střetu zájmů přitom nevznikly poprvé. Již dříve vyvolala pozornost investice státem podporované společnosti MGX ze Spojených arabských emirátů, která podle kritiků výrazně zvýšila tržní hodnotu stablecoinu spojeného s Trumpovou rodinou.
Demokratičtí zákonodárci nyní poukazují na několik kroků Trumpovy administrativy, které podle nich následně zvýhodnily SAE.
V květnu 2025 Spojené státy schválily prodej zbraní do země v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. Rozhodnutí přišlo navzdory výhradám části Kongresu, který upozorňoval na možné využití zbraní v konfliktech v regionu, včetně války v Súdánu.
Ve stejném období ministerstvo financí spustilo program „Known Investor Pilot“, který zjednodušuje schvalování zahraničních investic prostřednictvím výboru CFIUS. Podle senátorů šlo o mechanismus, o který SAE dlouhodobě usilovaly.
Dalším sporným bodem bylo zrušení některých omezení na export pokročilých čipů zavedených za administrativy Joea Bidena. Díky změně pravidel získala společnost G42 ze Spojených arabských emirátů povolení na dodávku 35 tisíc čipů Nvidia Blackwell v hodnotě přes jednu miliardu dolarů.
Právě G42 však v minulosti čelila pozornosti amerických zpravodajských služeb. Podle zveřejněných informací existovaly obavy, že technologie pocházející ze Spojených států mohly prostřednictvím firmy pomoci posílit čínské raketové programy. Přestože společnost deklarovala omezení vazeb na Čínu, některé zprávy naznačují, že své obchodní aktivity v zemi pouze přesunula do nových struktur.
Senátoři proto požadují, aby představitelé administrativy pod přísahou vysvětlili, jaké informace měli o platbách směrem k rodině prezidenta a jeho blízkým spolupracovníkům a zda tyto finanční vazby mohly ovlivnit rozhodování vlády.
Bílý dům ani společnost World Liberty Financial se k výzvě senátorů bezprostředně nevyjádřily.