Bezpečnost Bitcoinu a Etherea může být v budoucnu ohrožena nejen kvantovými počítači, ale také rychlým rozvojem umělé inteligence. Výzkumník Etherea Justin Drake varuje, že v nejhorším scénáři by AI mohla prolomit kryptografickou ochranu digitálních peněženek během několika měsíců, a vyzývá kryptoměnový průmysl k přípravě na takzvaný „bunker mode“.
Rychlý pokrok v oblasti umělé inteligence vyvolává nové otázky ohledně dlouhodobé bezpečnosti kryptoměn. Výzkumník Etherea Justin Drake upozornil, že pokročilé modely AI by teoreticky mohly objevit dosud neznámé matematické postupy umožňující prolomení kryptografických mechanismů, které chrání bitcoinové a ethereum peněženky.
Drake ve středu na sociální síti X vyzval kryptoměnový průmysl, aby se začal připravovat na krizový scénář označovaný jako „bunker mode“. Podle jeho nejpesimističtějšího odhadu by k zásadnímu průlomu mohlo dojít v řádu měsíců, nikoliv let.
Současná bezpečnost kryptoměnových peněženek stojí na asymetrické kryptografii. Každá peněženka využívá soukromý klíč, kterým její vlastník autorizuje transakce, a odpovídající veřejný klíč, pomocí něhož síť ověřuje digitální podpisy. Zatímco odvození veřejného klíče ze soukromého je jednoduché, opačný postup je při současných znalostech výpočetně prakticky neproveditelný.
Právě tento matematický předpoklad by však podle Drakea mohl být ohrožen. Pokud by umělá inteligence dokázala objevit účinnou zkratku umožňující zpětné odvození soukromého klíče, útočníci by teoreticky mohli získat přístup k cizím kryptoměnám i bez použití kvantových počítačů.
Potenciální dopady by byly rozsáhlé. Na bitcoinovém blockchainu se nacházejí miliony BTC na adresách, jejichž veřejné klíče již byly zveřejněny. V případě Etherea je veřejný klíč možné získat z účtů, které v minulosti odeslaly transakci. Podobné kryptografické mechanismy navíc chrání také stablecoiny a tokenizovaná finanční aktiva.
Zatím však neexistuje žádný veřejně prokázaný praktický útok, který by dokázal prolomit kryptografii bitcoinových nebo ethereum peněženek tímto způsobem. Drakeovo varování proto představuje hypotetický scénář, nikoliv potvrzení bezprostředního bezpečnostního problému.
Obavy přicházejí v době, kdy umělá inteligence dosahuje významného pokroku při řešení složitých matematických úloh. Společnost OpenAI tento týden představila 722 matematických rukopisů vytvořených dosud nezveřejněným modelem, který byl testován na přibližně 4 000 výzkumných problémech. Některé výsledky obsahují počítačově ověřitelné důkazy, zatímco jiné dosud nebyly nezávisle potvrzeny.
Podle Drakea by právě schopnost AI hledat nové matematické vztahy mohla v budoucnu zásadně změnit předpoklady, na nichž stojí kryptografie využívající eliptické křivky.
Umělá inteligence přitom již dnes představuje konkrétní bezpečnostní riziko pro kryptoměnový sektor, především díky schopnosti rychle odhalovat chyby v softwaru.
Výzkumníci společnosti Anthropic například v prosinci ukázali, že pokročilé jazykové modely dokážou vytvářet funkční exploity proti simulovaným verzím skutečných decentralizovaných finančních aplikací. Skupina Bitcoin Red Team následně během přibližně 27 hodin s pomocí AI analyzovala 390 bitcoinových softwarových projektů a identifikovala téměř 5 000 potenciálních zranitelností, z nichž 85 označila za kritické.
Konkrétní bezpečnostní incidenty již zasáhly také uživatele kryptoměnových peněženek. Koncem července útočník využil několik let starou chybu ve firmwaru hardwarových peněženek Coldcard a odcizil nejméně 1 367 BTC. Výrobce Coinkite uvedl, že při objevení zranitelnosti mohla sehrát roli umělá inteligence.
Další problémy byly zaznamenány u platebních systémů BTCPay Server a Core Lightning, kde bezpečnostní výzkum podporovaný AI pomohl odhalit závažné chyby.
Tyto incidenty však představují zneužití softwarových zranitelností, nikoliv prolomení samotných matematických základů kryptografie.
Do debaty se zapojil také spoluzakladatel Etherea Vitalik Buterin, který upozornil, že budoucí matematické objevy mohou ovlivnit i některé technologie připravované jako ochrana před kvantovými počítači.
Mezi ně patří zejména kryptografie založená na matematických mřížkách, která tvoří základ některých postkvantových bezpečnostních standardů schválených americkým Národním institutem pro standardy a technologie (NIST).
Buterin připustil, že pokud by umělá inteligence dokázala během dvou let výrazně urychlit matematický výzkum, mohly by se objevit nové metody oslabující i tyto dosud považované za bezpečné systémy.
Za perspektivnější dlouhodobé řešení proto označuje podpisové mechanismy založené na kryptografických hashovacích funkcích. Ty jsou navrženy tak, aby minimalizovaly možnost zpětného odvození vstupních dat, a podle Buterina mohou nabízet větší odolnost vůči nečekaným matematickým objevům. Ani jejich bezpečnost však nelze považovat za absolutně zaručenou.
Ethereum Foundation v současnosti počítá s přechodem na kvantově odolnou kryptografii do prosince 2029. Drakeův nejhorší scénář ale předpokládá, že teoretická hrozba ze strany AI by se mohla objevit výrazně dříve.
Drake proto doporučuje především velkým a technicky zkušeným držitelům kryptoměn postupně přesouvat prostředky na nové adresy, jejichž veřejné klíče dosud nebyly zveřejněny na blockchainu. Takový postup by mohl snížit vystavení prostředků případnému útoku zaměřenému na odvození soukromého klíče z veřejného.
Buterin naopak varuje před unáhlenými kroky. Přestože souhlasí s omezováním veřejné dostupnosti kryptografických klíčů, upozorňuje, že samotný přesun prostředků může být při nesprávném provedení nebezpečný.
Přiznal dokonce, že osobně při nepovedených migracích prostředků přišel o více peněz než při všech hackerských útocích dohromady.
Celá diskuse tak ukazuje na rostoucí význam umělé inteligence v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zatímco dosavadní přípravy kryptoměnového průmyslu směřovaly především k ochraně před budoucími kvantovými počítači, výzkumníci nyní upozorňují, že zásadní matematické objevy by teoreticky mohly přijít i prostřednictvím klasických počítačů využívajících pokročilou AI.
Pro držitele bitcoinu a etheru zatím neexistuje důvod k panice. Vývoj však naznačuje, že otázka dlouhodobé kryptografické bezpečnosti může v následujících letech získat ještě větší význam.