Google stanovil rok 2029 jako deadline pro přechod na post-kvantovou kryptografii. Zatímco Ethereum má připravený plán a testuje řešení, Bitcoin na podobnou změnu zatím nereaguje koordinovaně.
Google tento týden oznámil, že do roku 2029 převede své autentizační systémy na kryptografii odolnou vůči kvantovým počítačům. Jde o jeden z nejkonkrétnějších signálů od velké technologické firmy, že hrozba prolomení současného šifrování už není vzdálená teorie, ale reálný scénář v horizontu několika let.
Firma ve svém vyjádření upozorňuje, že kvantové počítače představují zásadní riziko pro dnešní kryptografické standardy, zejména pro digitální podpisy. Právě ty přitom stojí v základu fungování většiny blockchainů včetně Bitcoinu a Etherea.
Změna přichází v době, kdy se ještě nedávno obecně předpokládalo, že prakticky využitelné kvantové počítače jsou vzdálené desítky let. Bitcoin využívá kombinaci SHA-256 pro těžbu a ECDSA pro podpisy transakcí. Právě druhý jmenovaný mechanismus je podle odborníků zranitelný vůči kvantovým algoritmům, například Shorovu algoritmu, který by mohl odvodit privátní klíče z veřejných.
Dosavadní argument proti bezprostřední hrozbě vycházel z technologických limitů. Ještě na konci roku 2024 měl čip Willow od Googlu 105 qubitů, zatímco prolomení současné kryptografie by vyžadovalo miliony fyzických qubitů kvůli nutnosti korekce chyb. Tento rozdíl se zdál natolik velký, že hrozba nepůsobila naléhavě.
Za poslední rok a půl se ale změnil přístup velkých hráčů. Nejde ani tak o samotný počet qubitů, ale o pokrok v jejich stabilitě a opravě chyb. Google přešel od experimentálních výsledků k tomu, že stanovil konkrétní interní termín migrace. Současně už integruje post-kvantové prvky do Androidu, Chromu i cloudových služeb.
Právě tento posun je pro kryptoměnový sektor důležitý. Pokud firma, která kvantové technologie vyvíjí, doporučuje přechod během několika let, naznačuje to rychlejší vývoj, než jaký očekával trh.
Rozdílné reakce dvou největších blockchainových sítí jsou přitom výrazné. Ethereum se na příchod kvantových počítačů připravuje systematicky už zhruba osm let. Má veřejnou roadmapu, testovací sítě a plán postupných změn rozdělených do několika hard forků. Vývoj zahrnuje více týmů a koordinovanou infrastrukturu.
Bitcoin naopak podobný plán nemá. Neexistuje centrální organizace, která by vývoj financovala nebo řídila, a změny v protokolu vyžadují široký konsenzus komunity. Historicky se síť vyvíjí pomalu, což zvyšuje stabilitu, ale může být problémem v situaci, kdy je potřeba reagovat v relativně krátkém čase.
Na tuto asymetrii upozorňují i někteří dlouhodobí podporovatelé Bitcoinu. Podle investora Nica Cartera se eliptická kryptografie blíží konci své životnosti a klíčovou otázkou je schopnost blockchainů přizpůsobit se včas. Ethereum podle něj postupuje systematicky, zatímco Bitcoin zatím nemá jasnou strategii.
Ne všichni ale sdílejí stejnou míru naléhavosti. Některé analýzy tvrdí, že bezprostřední riziko je omezené a že jen relativně malá část bitcoinů je dnes uložena způsobem, který by byl snadno napadnutelný. Většina prostředků je rozptýlená v tisících peněženek, což by útok výrazně prodražilo.
Shoda nicméně panuje v jednom bodě: kvantové počítače dříve či později současnou kryptografii ohrozí. Otevřenou otázkou zůstává, zda je tříletý horizont, který naznačuje Google, dostatečný pro adaptaci globálních decentralizovaných systémů.
Ethereum sází na to, že dlouhodobá příprava mu umožní přechod zvládnout. Google už migraci aktivně provádí. Bitcoin zatím konkrétní odpověď nedal.