Výroba jednoho bitcoinu dnes stojí víc, než kolik trh nabízí. Veřejně obchodované těžařské firmy proto rychle mění strategii: místo akumulace kryptoměn prodávají rezervy a budují infrastrukturu pro umělou inteligenci.
Těžařský sektor bitcoinu prochází výraznou změnou, která se neodehrává primárně na úrovni technologie, ale ve finančních výkazech firem. Data z aktuální zprávy CoinShares ukazují, že průměrné náklady na vytěžení jednoho bitcoinu u veřejně obchodovaných společností dosáhly na konci roku 2025 přibližně 79 995 dolarů. Tržní cena se přitom pohybuje kolem 68 až 70 tisíc dolarů.
Rozdíl zhruba 19 tisíc dolarů na každé minci znamená, že současný model je pro velkou část odvětví dlouhodobě neudržitelný. Reakcí je rychlý přesun kapitálu i strategie směrem k infrastruktuře pro umělou inteligenci a vysoce výkonné výpočty (HPC).
Firmy, které ještě nedávno primárně těžily bitcoin, dnes uzavírají kontrakty v oblasti AI v hodnotě přesahující 70 miliard dolarů. Například Core Scientific rozšířila spolupráci s CoreWeave na 10,2 miliardy dolarů, TeraWulf má nasmlouvané HPC příjmy za 12,8 miliardy a Hut 8 podepsala patnáctiletý kontrakt za 7 miliard dolarů.
Podíl příjmů z AI roste rychle. Zatímco dnes tvoří zhruba třetinu tržeb, do konce roku 2026 může dosáhnout až 70 %. Některé firmy už se této úrovni blíží: Core Scientific generuje z AI téměř 40 % příjmů, TeraWulf zhruba 27 %.
Těžaři se tak postupně mění v provozovatele datových center, pro které je těžba bitcoinu jen vedlejší aktivitou.
Ekonomika tohoto posunu je relativně přímočará. Zatímco investice do těžební infrastruktury se pohybují kolem 700 tisíc až 1 milionu dolarů na megawatt, AI infrastruktura stojí výrazně více, až 15 milionů dolarů na megawatt. Nabízí však vyšší a stabilnější výnosy. Marže u AI kontraktů mohou přesahovat 85 % a jsou často zajištěny na několik let dopředu.
Naopak výnosy z těžby klesají. Takzvaná hash price, tedy příjem z jednotky výpočetního výkonu, se po posledním halvingu propadla na historická minima kolem 28 až 30 dolarů za petahash denně. Při těchto úrovních zůstávají ziskoví jen těžaři s velmi levnou elektřinou.
Přechod k AI financují firmy dvěma hlavními způsoby: dluhem a prodejem bitcoinových rezerv.
Zadlužení sektoru výrazně roste. Například IREN drží konvertibilní dluhopisy za 3,7 miliardy dolarů, TeraWulf má celkový dluh 5,7 miliardy. Cipher Digital po emisi dluhopisů zvýšila čtvrtletní úrokové náklady z několika milionů na více než 30 milionů dolarů.
Současně firmy prodávají bitcoin. Veřejně obchodovaní těžaři snížili své rezervy dohromady o více než 15 tisíc BTC. Core Scientific prodala začátkem roku bitcoiny za 175 milionů dolarů a plánuje další prodeje, Bitdeer rezervy úplně vyčerpala, Riot Platforms prodala BTC za více než 160 milionů dolarů. Dokonce i Marathon, největší veřejný držitel, upravila politiku tak, aby mohla prodávat část svých zásob.
Tento vývoj vytváří napětí v samotném fungování sítě. Právě těžaři totiž zajišťují její bezpečnost. Pokud kapitál odchází z těžby do jiných aktivit, snižuje se i výpočetní výkon sítě.
To už je vidět na datech. Celkový hashrate sítě klesl z maxima kolem 1 160 EH/s na zhruba 920 EH/s a obtížnost těžby se několikrát po sobě snížila. Podobná série poklesů se naposledy objevila v roce 2022.
Trh tento posun zohledňuje i ve valuacích. Firmy s expozicí na AI se obchodují za zhruba dvojnásobné násobky tržeb oproti čistě těžebním společnostem. Motivace k dalšímu přesunu kapitálu je tím ještě silnější.
Geograficky zůstává těžba koncentrovaná hlavně v USA, Číně a Rusku, které dohromady drží přibližně 68 % výkonu sítě. Nově se ale prosazují i země jako Paraguay nebo Etiopie, kde vznikají velké projekty díky levné energii.
Budoucnost sektoru bude záviset především na ceně bitcoinu. Podle odhadů CoinShares by se hashrate mohl do konce roku 2026 výrazně zvýšit, ale jen za předpokladu, že cena bitcoinu vzroste k hranici 100 tisíc dolarů.
Pokud zůstane pod 80 tisíci, tlak na těžaře bude pokračovat a další část z nich může trh opustit. Paradoxně by to mohlo zlepšit podmínky pro ty, kteří zůstanou, díky nižší obtížnosti těžby.
Pomoci by mohla i nová generace těžebního hardware, která výrazně snižuje energetickou náročnost. Její nasazení ale vyžaduje kapitál, který nyní většina firem směřuje jinam.
Odvětví tak vstoupilo do současného cyklu jako skupina firem, které těží bitcoin a hromadí jeho zásoby. Postupně se z něj ale stává sektor provozovatelů datových center, kteří bitcoin prodávají, aby mohli financovat růst v oblasti umělé inteligence.
Zda jde o dočasnou reakci na nepříznivé podmínky, nebo o trvalou proměnu celého odvětví, ukáže až další vývoj ceny samotného bitcoinu.