Cena bitcoinu se během šesti týdnů válečného napětí držela v relativně úzkém pásmu kolem 65 až 73 tisíc dolarů. Za zdánlivým klidem ale stojí výrazná změna struktury trhu – většina investorů prodává a nákupy zajišťuje jen omezený okruh institucí.
Šest týdnů geopolitického napětí ukázalo, že současná stabilita bitcoinu není výsledkem širokého zájmu trhu, ale spíše důsledkem aktivit několika málo hráčů. Zatímco většina investorů své pozice omezuje nebo prodává, cenu drží především instituce, které nakupují z podstaty svého fungování, nikoli na základě aktuálního vývoje ceny.
Bitcoin se i přes negativní sentiment, likvidace pozic v řádu stovek milionů dolarů a nejhorší náladu od medvědího trhu v roce 2022 udržel nad hranicí 65 tisíc dolarů. Tento „cenový strop“ však podle dat stojí na stále užším základu.
Klíčovou roli hrají tři typy kupců. Nejviditelnější je společnost Strategy, která pokračuje v pravidelných nákupech bez ohledu na cenu. Na začátku dubna přidala téměř 4 900 bitcoinů za zhruba 330 milionů dolarů a celkově drží přes 766 tisíc bitcoinů. Přestože je její pozice při současných cenách ztrátová, firma dál dokupuje a snižuje průměrnou nákupní cenu. Financování těchto nákupů zajišťují mimo jiné přílivy kapitálu do jejího investičního produktu.
Druhým pilířem jsou americké spotové ETF fondy na bitcoin. V březnu absorbovaly zhruba 50 tisíc bitcoinů, což představuje nejvyšší tempo od podzimu loňského roku. Na týdenní bázi ale data naznačují zpomalení a navíc výraznou koncentraci – velká část nových peněz přichází jen z několika málo trhů, například ze Švýcarska.
Podobnou dynamiku lze pozorovat i u jiných institucí, například u firem investujících do etheru, které rovněž nakupují ve velkých objemech bez ohledu na krátkodobé výkyvy.
Na opačné straně stojí většina trhu. Velcí držitelé s portfolii mezi 1 000 a 10 000 bitcoiny se z čistých kupců proměnili v čisté prodejce. Během posledního roku se jejich pozice snížily o stovky tisíc bitcoinů, což patří mezi nejvýraznější distribuční fáze v historii.
Středně velcí investoři sice stále mírně nakupují, tempo ale výrazně zpomalilo – meziročně o více než 60 procent. Vývoj tak naznačuje, že i tato skupina může přejít k prodejům.
Výraznou změnu představuje i chování těžařů. Některé veřejně obchodované společnosti prodaly během jediného týdne přes 19 tisíc bitcoinů. Důvodem jsou rostoucí náklady, vysoká obtížnost těžby a snaha stabilizovat příjmy. Část firem proto přesouvá kapacity do oblasti umělé inteligence, kde mohou získat předvídatelnější výnosy.
Z trhu odchází i státní hráči. Bhútán, který si bitcoin vybudoval vlastní těžbou, prodal od roku 2024 zhruba 70 procent svých rezerv. Z původních přibližně 13 tisíc bitcoinů mu zůstala jen menší část a další přesuny na burzy naznačují pokračující prodeje.
Zajímavý je rozdíl mezi chováním trhu a náladou investorů. Index strachu a chamtivosti se po většinu sledovaného období držel na extrémně nízkých hodnotách, což odpovídá silně negativnímu sentimentu. Přesto cena neklesla pod klíčovou hranici. Důvodem je právě aktivita institucionálních kupců, kteří absorbovali prodeje ostatních.
Krátkodobý obrat přineslo až oznámení příměří, po kterém bitcoin rychle posílil nad 72 tisíc dolarů. Došlo k likvidaci krátkých pozic a zároveň k nárůstu nových sázek na růst. Objevily se i první známky návratu americké poptávky.
Zásadní struktura trhu se ale nezměnila. Nadále platí, že poptávka stojí na úzké skupině institucí. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda tyto subjekty dokážou dlouhodobě absorbovat prodeje ostatních a posunout cenu nad hranici 73 tisíc dolarů, která zatím odolává.
Celkový obraz ukazuje, že základna kupců se postupně zužuje. Aktivní nákupní tlak dnes zajišťuje jen několik málo hráčů, zatímco zbytek trhu spíše vyčkává nebo odchází.