Zhruba čtyři pětiny japonských institucionálních investorů zvažují, že v příštích třech letech zařadí kryptoměny do svých portfolií. Podle průzkumu Nomury ale půjde spíše o menší podíly v řádu jednotek procent.
Zájem velkých investorů v Japonsku o digitální aktiva roste, ale zůstává relativně opatrný. Podle průzkumu investiční banky Nomura a její divize Laser Digital plánuje téměř 80 % oslovených profesionálů alokovat část prostředků do kryptoměn do roku 2029. Typicky by mělo jít o 2 až 5 % portfolia.
Hlavním motivem je diverzifikace. Investoři vnímají kryptoměny jako třídu aktiv s nízkou korelací vůči tradičním trhům, což může pomoci rozložit riziko. Zároveň se postupně mění i celkový sentiment. Podíl respondentů s pozitivním pohledem na krypto vzrostl na 31 %, zatímco negativní klesl na 18 %.
Roli hraje i regulatorní prostředí. Japonsko patří mezi země, které začaly kryptoměny regulovat relativně brzy – zejména po pádu burzy Mt. Gox v roce 2014. V posledních letech se pravidla dále zpřesňují a digitální aktiva se začleňují do existujících finančních zákonů. To podle investorů snižuje nejistotu a usnadňuje rozhodování.
Na trhu už dnes působí velcí domácí hráči. Finanční skupina SBI Holdings provozuje rozsáhlé kryptobyznysy, burza bitFlyer patří k nejdéle fungujícím v zemi a do sektoru vstupují i tradiční banky. Nomura sama založila Laser Digital v roce 2022 a skupina Mitsubishi UFJ testuje například tokenizované vklady nebo stablecoiny.
Zájem investorů se přitom neomezuje jen na samotný růst ceny kryptoměn. Více než 60 % respondentů zvažuje strategie generující výnos, jako je staking nebo lending, a také deriváty či tokenizovaná aktiva. Kryptoměny tak začínají vnímat spíše jako širší finanční nástroj než čistě spekulativní investici.
Výraznou pozornost přitahují stablecoiny. Přibližně 63 % investorů vidí jejich využití například v řízení likvidity, přeshraničních platbách nebo devizových operacích. Největší důvěru mají stablecoiny vydané velkými finančními institucemi, což ukazuje na důležitost známých protistran.
Přesto zůstávají překážky. Investoři upozorňují na chybějící standardy oceňování, rizika spojená s protistranami, možnost ztráty aktiv či podvodů a také na přetrvávající volatilitu. Regulace, i když pokročila, stále není podle části trhu dostatečně jasná.
Posun je ale patrný. Debata se podle průzkumu přesouvá od otázky, zda do krypta investovat, k tomu, jak konkrétně investice nastavit.
Průzkum proběhl na přelomu roku mezi 518 investičními profesionály, včetně institucionálních investorů, family offices a veřejně prospěšných organizací.
V českém kontextu je situace méně vyhraněná. Regulace kryptoměn se zde primárně odvíjí od evropského rámce (například nařízení MiCA) a zapojení velkých institucí zatím není tak výrazné jako v Japonsku. Tuzemský trh je více orientovaný na retailové investory, i když i zde roste zájem o tokenizaci či institucionální služby.