Velké finanční firmy i kryptospolečnosti zrychlují projekty kolem tokenizace akcií, fondů a dluhopisů. Přechod tradičních cenných papírů na blockchain ale otevírá nové technické i regulatorní problémy.
Tokenizace se letos stala jedním z největších témat kryptoměnového trhu. Princip je relativně jednoduchý: převést akcie, dluhopisy nebo fondy do podoby blockchainových tokenů, které lze obchodovat nepřetržitě bez omezení klasické burzovní infrastruktury.
Zastánci tvrdí, že by to mohlo výrazně změnit fungování finančních trhů. Obchodování by mohlo probíhat 24 hodin denně, vypořádání obchodů téměř okamžitě a firmy by mohly snížit náklady spojené se zastaralými systémy budovanými desítky let. Tokenizace má zároveň umožnit rychlejší přesuny kolaterálu mezi trhy nebo lepší přehled o tom, kdo drží konkrétní akcie.
Praxe ale ukazuje, že převést tradiční finanční infrastrukturu na blockchain je výrazně složitější než jen vytvořit digitální token kopírující cenu akcie.
Další posun tímto směrem minulý týden oznámila společnost Bullish, vlastník CoinDesku. Firma uzavřela dohodu o koupi transfer agenta Equiniti za 4,2 miliardy dolarů. Transfer agenti přitom patří mezi méně viditelné, ale klíčové části infrastruktury kapitálových trhů – vedou oficiální evidenci akcionářů, zpracovávají emise akcií, dividendy nebo stock splity.
Šéf Bullish Tom Farley během hovoru k výsledkům firmy uvedl, že velká část dnešního trhu s tokenizovanými akciemi funguje spíše jako „obal“ nebo IOU systém než jako skutečné blockchainové cenné papíry.
V mnoha případech totiž tokenizované akcie pouze kopírují hodnotu klasických akcií držených někde jinde. Samotný token ale není oficiálně zapsanou akcií v evidenci firmy. Podle Farleyho by právě vlastnictví transfer-agent vrstvy mohlo umožnit emitovat akcie přímo on-chain už od začátku.
Firmy by tím získaly výrazně lepší přehled o svých akcionářích a obchodování s akciemi.
„Veřejně obchodované společnosti dnes paradoxně vědí velmi málo o tom, kdo jejich akcie skutečně drží a jak se obchodují,“ uvedl Farley. Podle něj je právě větší transparentnost jedním z hlavních argumentů pro tokenizaci. Investoři by navíc mohli obchodovat i během víkendů nebo mimo běžné hodiny amerických burz, což je zajímavé například pro asijské investory.
S rozšiřující se tokenizací ale začínají řešit nové otázky i velké finanční instituce a indexové společnosti.
Kristine Mierzwa z FTSE Russell uvedla, že firmy už diskutují o tom, jak tokenizované akcie započítávat do tržní kapitalizace nebo indexů typu Russell 3000. Problém je například v tom, že část investorů dnes ještě tokenizované cenné papíry nemůže přímo držet kvůli regulatorním a custody omezením.
„Pokud velcí správci aktiv takové tokeny dnes nemohou bezpečně držet, nechtějí je zahrnovat do výpočtů indexů,“ uvedla Mierzwa.
Situace se ale rychle mění. Banky, custodiani i správci aktiv během posledních dvou let výrazně zrychlili blockchainové projekty a tokenizace se postupně přesouvá z experimentální fáze do širšího infrastrukturního závodu.
Do sektoru vstupují i velcí hráči jako BlackRock, Franklin Templeton nebo Apollo, kteří rozšiřují nabídku tokenizovaných fondů. Robinhood a Kraken zase experimentují s tokenizovanými akciemi.
Podle Marka Wendlanda z Canton Strategic Holdings je důležitý rozdíl mezi skutečnými blockchainovými emisemi a pouhými „tokenizovanými napodobeninami“.
Hlavní výhoda podle něj nemusí být samotné nonstop obchodování, ale efektivnější práce s kolaterálem a kapitálem. Dnes přesuny zajištění mezi makléři nebo clearingovými institucemi často trvají jeden až dva dny. Blockchain by mohl většinu procesu zkrátit téměř na reálný čas.
„Pokud se kolaterál místo T+1 nebo T+2 přesouvá prakticky okamžitě, výrazně se zvyšuje efektivita využití kapitálu,“ uvedl Wendland.
Vedle výhod ale vznikají i nové komplikace. Jedním z problémů je určování ceny aktiv. Tradiční akciové trhy se na noc a víkendy zavírají, zatímco tokenizované trhy mohou fungovat nepřetržitě.
Pokud například tokenizované akcie Applu během víkendu výrazně klesnou, ale Nasdaq otevře v pondělí na jiné ceně, vzniká otázka, kde vlastně proběhlo skutečné price discovery.
Další komplikací může být existence více tokenizovaných verzí stejné akcie. Některé tokeny mohou obsahovat dividendová práva, jiné ne. Některé mohou fungovat pod regulovanými custodiany, jiné na decentralizované infrastruktuře. To může vytvořit několik paralelních blockchainových verzí stejného cenného papíru s odlišnou likviditou i cenou.
Banky proto často budují spíše uzavřené blockchainové systémy než otevřené decentralizované sítě. Chtějí využít efektivitu blockchainu, ale zároveň zachovat regulatorní dohled, pojištění a kontrolu protistran.
Podle Mierzwy ale přesto interoperabilita mezi tradičním finančním světem a blockchainem přijde relativně rychle.
„Nemyslím si, že to bude trvat deset let. Výrazně větší propojení uvidíme během příštích dvou až tří let,“ uvedla.