Nezávislý výzkumník prolomil jednoduchý kryptografický klíč pomocí veřejně dostupného kvantového počítače. Výsledek sice nepředstavuje přímé ohrožení bitcoinu, ale ukazuje, že praktické kvantové útoky se posouvají z teorie do reality.
Nezávislý výzkumník Giancarlo Lelli získal od startupu Project Eleven odměnu 1 bitcoin (zhruba 78 tisíc dolarů) za prolomení 15bitového kryptografického klíče pomocí kvantového počítače dostupného přes cloud. Jde o největší veřejně doložený experiment svého druhu, který se týká technologie využívané mimo jiné v kryptoměnách.
Použitá metoda cílí na eliptickou křivkovou kryptografii, na níž stojí zabezpečení většiny blockchainů včetně bitcoinu či etherea. Princip spočívá v tom, že z veřejného klíče by nemělo být prakticky možné odvodit odpovídající soukromý klíč. Kvantové počítače však díky Shorovu algoritmu tuto představu zpochybňují.
Lelliho experiment ale zůstává daleko od reálného prolomení bitcoinu. Ten používá 256bitové klíče, zatímco testovaný případ měl jen 15 bitů, což odpovídá prostoru o zhruba 32 tisících možnostech. Cílem soutěže nebylo ohrozit existující systémy, ale ověřit, zda se kvantické útoky posouvají z teoretických studií do praktických experimentů.
Posun je patrný i při srovnání s předchozími výsledky. V září 2025 byl veřejně demonstrován útok na 6bitový klíč. Lelli nyní během sedmi měsíců posunul hranici více než pětisetnásobně. Důležité přitom je, že experiment neproběhl v prostředí velké technologické firmy či státní laboratoře, ale na komerčně dostupném hardwaru.
Současně se rychle mění i odhady potřebného výkonu. Podle nedávné studie Google Research by prolomení plnohodnotného 256bitového klíče mohlo vyžadovat méně než 500 tisíc fyzických qubitů, zatímco dřívější odhady počítaly s miliony. Bariéra pro praktické nasazení tak postupně klesá.
Riziko se netýká všech bitcoinových adres stejně. Nejzranitelnější jsou ty, u nichž je veřejný klíč již zveřejněn na blockchainu. Odhady hovoří asi o 6,9 milionu bitcoinů, tedy přibližně třetině celkové nabídky. Patří sem i zhruba milion bitcoinů připisovaných zakladateli sítě, které zůstávají dlouhodobě neaktivní.
Debata o přechodu na kvantově odolnou kryptografii proto nabírá na intenzitě. V případě bitcoinu se diskutuje například návrh BIP-360, který by zavedl nové typy adres odolné vůči kvantovým útokům. Podobné plány již představily i další projekty jako Ethereum, Tron, StarkWare nebo Ripple.
Z pohledu běžného uživatele zůstává situace zatím spíše výhledem do budoucna. Experimenty tohoto typu ale naznačují, že téma kvantové bezpečnosti už není jen akademickou otázkou, ale postupně se stává praktickým problémem pro návrh digitálních systémů.