Debata o kvantových počítačích se dosud soustředila hlavně na možnost prolomení bitcoinových peněženek. Podle investora Andrewa Gaulta však mnohem větší hrozba vzniká už dnes – při přenosu šifrovaných dat mezi finančními institucemi.
Kvantové počítače jsou dlouhodobě považovány za jednu z největších budoucích hrozeb pro kryptoměny. Většina pozornosti se přitom soustředí na možnost, že dostatečně výkonný stroj jednou dokáže prolomit soukromé klíče bitcoinových peněženek. Podle investora a technologického podnikatele Andrewa Gaulta však kryptoměnový průmysl řeší špatný problém.
Gault, který v minulosti investoval do několika společností vyvíjejících kvantové technologie, tvrdí, že největším rizikem nejsou samotné peněženky, ale šifrovaná komunikace, která dnes proudí mezi burzami, správci aktiv, mosty mezi blockchainy a dalšími finančními institucemi.
„Nejnebezpečnější zranitelností finančního systému nejsou uložená data, ale data, která se právě teď pohybují mezi institucemi,“ uvedl Gault.
Podle něj protivníci již nyní hromadně ukládají šifrovanou komunikaci s cílem ji dešifrovat v budoucnosti, až budou kvantové počítače dostatečně výkonné. Tento přístup je v kryptografii známý jako strategie „harvest now, decrypt later“ neboli „sesbírej nyní, dešifruj později“.
Jinými slovy, útočníci nepotřebují data přečíst dnes. Stačí jim je archivovat a počkat na technologický pokrok.
Na problém upozorňuje i Google. Jeho výzkumníci letos zveřejnili studii, podle níž by dostatečně výkonný kvantový počítač dokázal odvodit bitcoinový soukromý klíč z veřejného klíče během přibližně devíti minut.
Právě tato studie vyvolala rozsáhlou debatu o bezpečnosti bitcoinu a přibližně 6,9 milionu BTC uložených na adresách, jejichž veřejné klíče jsou již známé.
Google však současně přesouvá pozornost jinam. Bezpečnostní tým společnosti oznámil, že do roku 2029 chce dokončit přechod na postkvantovou kryptografii. Prioritou se staly autentizační systémy a digitální podpisy, tedy stejná oblast, na kterou upozorňuje i Gault.
Podobné scénáře modelují také velké finanční instituce. Citigroup letos odhadla, že úspěšný kvantový útok na platební infrastrukturu jedné z největších amerických bank by mohl vyvolat ekonomické škody v rozsahu 2 až 3,3 bilionu dolarů. To by odpovídalo poklesu amerického HDP o 10 až 17 procent.
Podle organizace Global Risk Institute existuje 19 až 34procentní pravděpodobnost, že kvantový počítač schopný prolomit současné kryptografické systémy vznikne do roku 2034.
V kryptoměnovém sektoru by potenciálně zranitelná nebyla pouze samotná peněženková infrastruktura. Riziko se týká také komunikace mezi burzami, ověřování transakcí, mostů mezi blockchainy nebo systémů používaných pro správu institucionálních úložišť digitálních aktiv.
Někteří analytici přitom upozorňují, že obavy z masového kradení bitcoinů mohou být přehnané. Společnost CoinShares letos odhadla, že množství bitcoinů, jejichž případná krádež by mohla výrazně ovlivnit trh, je výrazně nižší, než se často uvádí.
Gault však tvrdí, že skutečným problémem je něco jiného. Útočníci podle něj nesbírají jen citlivá data, ale důkazy o vlastnictví, autorizaci transakcí a právní odpovědnosti.
Zatímco Ethereum již zahájilo koordinovaný přechod na ochranu proti kvantovým počítačům, bitcoinová komunita podobný plán dosud nepředstavila. Veřejně se k postkvantové migraci nezavázala ani většina velkých kryptoměnových burz a správců digitálních aktiv.