Spojené státy uvalí od 22. července 25% clo na většinu dovozu z Brazílie. Vedle obchodních sporů se Washington vůbec poprvé zaměřil také na domácí platební infrastrukturu země – systém Pix, který podle něj znevýhodňuje americké platební společnosti.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila zavedení 25% cla na většinu brazilského zboží v rámci obchodního zákona Section 301. Jde o první případ, kdy Spojené státy využívají tento nástroj proti domácímu platebnímu systému jiné země, nikoli kvůli otázkám duševního vlastnictví, subvencím nebo přístupu na trh.
Hlavním terčem se stal státem provozovaný systém okamžitých plateb Pix, který od svého spuštění v roce 2020 zaznamenal mimořádný úspěch. Využívá jej více než 170 milionů Brazilců, tedy přes 90 % dospělé populace, a dnes zpracovává více plateb než všechny kreditní, debetní i předplacené karty dohromady.
Podle amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera vytváří Brazílie prostřednictvím systému Pix nerovné podmínky pro zahraniční společnosti, jako jsou Visa nebo Mastercard. Kritika míří zejména na pravidlo, které bankám s více než 500 tisíci aktivních účtů ukládá poskytovat službu jednotlivcům zdarma a zároveň omezuje poplatky účtované obchodníkům.
Jen během června letošního roku zpracoval Pix téměř 7 miliard transakcí v celkové hodnotě přibližně 3 bilionů brazilských realů (zhruba 590 miliard dolarů). Ve druhé polovině roku 2025 pak systém evidoval 42,9 miliardy transakcí, zatímco všechny platební karty dohromady zaznamenaly 23,8 miliardy plateb.
Stablecoiny posilují vliv amerického dolaru
Spor přichází v době, kdy Spojené státy sledují snahy Brazílie a dalších zemí sdružených v uskupení BRICS o rozvoj platebních systémů nezávislých na americkém dolaru. Brazílie během svého předsednictví BRICS v roce 2025 podporovala rozvoj plateb v lokálních měnách, přestože opakovaně odmítla plány na vytvoření společné měny bloku.
Paradoxně ale americký dolar v brazilské digitální ekonomice dále posiluje. Přibližně 90 % všech kryptoměnových transakcí v zemi totiž probíhá prostřednictvím stablecoinů navázaných právě na dolar. Brazílie měsíčně zpracuje kryptoměnové transakce v hodnotě 6 až 8 miliard dolarů, přičemž dolarové stablecoiny slouží především pro platby a vypořádání.
Regulace míří proti stablecoinům
Brazilská centrální banka se však snaží jejich význam omezit. Nové nařízení Resolution 561, které vstoupí v platnost 1. října, zakáže licencovaným platebním institucím využívat stablecoiny a další kryptoměny pro přeshraniční vypořádání plateb. Regulátor argumentuje ochranou měnové suverenity, efektivnějším výběrem daní i bojem proti praní špinavých peněz.
Systém Pix se tak ocitá pod tlakem z obou stran. Zatímco Spojené státy jej označují za obchodní překážku pro americké platební společnosti, domácí regulátor současně omezuje konkurenci ze strany dolarových stablecoinů.
Podle Rodriga Caggiana, zakladatele brazilské platformy RWA Monitor, však Pix a stablecoiny nejsou přímými konkurenty. Pix efektivně řeší domácí okamžité platby, zatímco stablecoiny rozšiřují možnosti přeshraničních transakcí díky využití blockchainových sítí.
Celý spor podle analytiků může vytvořit významný precedent. Pokud budou Spojené státy považovat státní platební infrastrukturu za obchodní bariéru, podobné konflikty by se v budoucnu mohly týkat také indického systému UPI nebo připravovaného digitálního eura Evropské centrální banky.
