Bitcoin se po srpnovém poklesu vrátil nad 65 000 dolarů, přestože americký Senát před prázdninovou přestávkou neschválil zákon CLARITY Act. Trhu podle dostupných údajů pomáhá především příliv kapitálu do spotových ETF a slabší dolar.
Bitcoin se v pondělí obchodoval kolem 65 200 dolarů a za poslední týden si podle dat CoinDesk připisoval přibližně 3,7 %. Největší kryptoměna tak pokračovala v zotavení z minima ze začátku srpna, kdy její cena klesla přibližně k 62 000 dolarům.
Růst nebyl omezen pouze na bitcoin. Ether se obchodoval poblíž 1 925 dolarů a týdenní zisky zaznamenaly také BNB, Solana a TRON. Kryptoměnový trh tak rostl navzdory tomu, že z Washingtonu nepřišla zpráva, na kterou část investorů čekala.
Americký Senát totiž před začátkem srpnové přestávky nedokázal schválit zákon CLARITY Act, který má přinést jasnější pravidla pro kryptoměnový trh ve Spojených státech.
Návrh získal 51 hlasů, k jeho posunutí však bylo potřeba 60 hlasů. Další postup se tak odkládá a podle zdroje může Senát pokračovat nejdříve 14. září.
Za jiných okolností by podobný neúspěch významného kryptoměnového zákona mohl představovat pro trh negativní zprávu. Tentokrát však bitcoin výrazněji nereagoval a pokračoval v růstu.
Jedním z vysvětlení je, že investoři s odkladem legislativy už předem počítali. Výsledek hlasování tak pro trh nepředstavoval nové překvapení, ale spíše potvrzení scénáře, který byl podle některých stratégů již zahrnutý v cenách kryptoměn.
Aktuální vývoj proto podle CoinDesk více souvisí s pohybem kapitálu než s politickými zprávami z Washingtonu.
Důležitou roli hrají především americké spotové bitcoinové ETF, které zaznamenaly několik po sobě jdoucích dnů čistého přílivu kapitálu. Pokud prostřednictvím těchto fondů přicházejí na trh nové peníze, vytváří to dodatečnou poptávku po bitcoinu.
Druhým příznivým faktorem je vývoj amerického dolaru. Ten oslabil po zveřejnění slabších údajů z amerického trhu práce. Měkčí dolar vytváří pro bitcoin příznivější prostředí než situace, která kryptoměnu během léta držela pod tlakem.
Vývoj ceny tak zatím naznačuje, že krátkodobě mají pro investory větší význam finanční toky a makroekonomické podmínky než samotný odklad kryptoměnové legislativy.
Pozornost trhu o víkendu přitáhl také Michael Saylor. Ten zveřejnil graf bitcoinových nákupů společnosti Strategy doplněný krátkým komentářem „Doing business“. Trh jeho příspěvek interpretoval jako možný náznak dalšího nákupu bitcoinů.
Příspěvek přišel jen několik dní poté, co Strategy oznámila prodej přibližně 1 638 BTC za účelem financování zpětných odkupů. Případný další nákup by proto investoři sledovali zejména v kontextu pokračující bitcoinové strategie společnosti.
Vedle vývoje samotné ceny bitcoinu se objevila také významná transakce mezi evropskými veřejně obchodovanými společnostmi držícími tuto kryptoměnu.
Společnost H100 podle svého generálního ředitele Sandera Andersena dokončila největší fúzi a akvizici v historii evropských veřejně obchodovaných bitcoinových společností.
Transakce proběhla formou bitcoin za bitcoin a H100 díky ní získala dalších 2 455 BTC. Celkové držení společnosti se tím zvýšilo z původních 1 051 BTC na 3 506 BTC.
Součástí transakce nebyla hotovost a společnost zároveň nepřevzala žádný dluh. Akvizice byla oceněna na jednonásobek čisté hodnoty aktiv a podle H100 zvýšila množství bitcoinu připadajícího na jednu plně zředěnou akcii o 5 %. Akcie H100 v pondělí rostly o přibližně 6 %.
Současná situace tak ukazuje dvě různé části institucionální poptávky po bitcoinu. Na jedné straně pokračuje příliv prostředků prostřednictvím spotových ETF, na druhé straně některé veřejně obchodované společnosti nadále budují vlastní bitcoinové rezervy.
Odklad zákona CLARITY Act přitom alespoň prozatím tento vývoj nezastavil. Pro další směřování ceny bitcoinu bude důležité, zda budou pokračovat přílivy do ETF a příznivější vývoj dolaru. Americká kryptoměnová legislativa se pak znovu dostane do centra pozornosti po návratu Senátu z přestávky.