Budoucí kvantové počítače podle Europolu nepředstavují největší riziko pro samotné blockchainy, ale především pro kryptoměnové peněženky s odhalenými veřejnými klíči. Evropská agentura proto vyzývá kryptoměnový sektor, aby s přechodem na postkvantové zabezpečení začal už nyní.
Kryptoměny pravděpodobně nečeká kvůli rozvoji kvantových počítačů náhlý kolaps. Podle nové zprávy Europolu však může být vážně ohrožena bezpečnost některých kryptoměnových peněženek, zejména těch, jejichž veřejné klíče už jsou viditelné přímo na blockchainu.
Dostatečně výkonné kvantové počítače schopné podobného útoku zatím neexistují a Europol ani nestanovil konkrétní termín, kdy by se mohly objevit. Evropská policejní agentura ale očekává spíše postupnou technologickou adaptaci než zhroucení současných kryptoměnových sítí.
Europol proto vyzval vývojáře, burzy, těžaře i samotné uživatele, aby postupně začali přecházet na postkvantovou kryptografii a připravovali nové typy peněženek a podpisových mechanismů odolných vůči potenciálním útokům kvantových počítačů.
Hlavní problém spočívá ve způsobu, jakým uživatelé dokazují vlastnictví kryptoměn. Dostatečně výkonný kvantový počítač by teoreticky mohl z veřejného klíče odvodit odpovídající soukromý klíč a následně převést prostředky z dané adresy bez souhlasu skutečného majitele.
Europol zároveň upozorňuje na důležitý rozdíl mezi kryptografií chránící samotný blockchain a kryptografií používanou k autorizaci transakcí.
Hashovací funkce, které například v Bitcoinu pomáhají zabezpečovat historii blockchainu a proces těžby, jsou vůči kvantovým útokům výrazně odolnější než kryptografie veřejného klíče používaná při správě bitcoinových peněženek.
„Kryptoměny se kvůli kvantovým počítačům nezhroutí,“ shrnul Europol. Hlavním rizikem je podle agentury možnost převzetí vlastnictví konkrétních mincí, nikoli schopnost kvantového počítače přepsat celý bitcoinový blockchain.
Zvlášť citlivým problémem jsou nejstarší bitcoinové adresy pocházející z takzvané Satoshi éry. U některých historických typů bitcoinových transakcí jsou veřejné klíče už dlouhou dobu dostupné přímo na blockchainu.
Podle zprávy se na adresách s odhalenými veřejnými klíči nachází přibližně 6,9 milionu BTC. Patří mezi ně mimo jiné starší výstupy typu pay-to-public-key a množství dlouhodobě neaktivních bitcoinových adres.
Právě tyto prostředky by mohly být v budoucnosti potenciálním cílem kvantových útoků. Pokud by dostatečně výkonný kvantový počítač dokázal z veřejného klíče vypočítat soukromý klíč, útočník by mohl s bitcoiny na těchto adresách manipulovat.
Europol zároveň upozorňuje, že už zveřejněný veřejný klíč není možné zpětně „schovat“. Bitcoinová komunita proto už diskutuje o kontroverzních možnostech, jak se starými adresami naložit, včetně otázky, zda by některé dlouhodobě neaktivní mince ze Satoshi éry měly být v budoucnosti zmrazeny.
Samotný přechod bitcoinové sítě na kvantově odolné řešení by navíc nebyl jednoduchý.
Europol cituje studii z roku 2024, podle které by převod všech bitcoinových UTXO na kvantově odolný formát vyžadoval minimálně 76 dní kompletní kapacity bitcoinových bloků. Pokud by pro migraci bylo rezervováno pouze 25 % prostoru každého bloku, celý proces by mohl trvat přibližně 300 dní.
Dalším problémem je velikost nových kryptografických podpisů. Postkvantová podpisová schémata mohou být podle Europolu přibližně desetkrát až 120krát větší než současné podpisy založené na algoritmu ECDSA.
Právě ECDSA dnes slouží jako jeden ze základních kryptografických mechanismů Bitcoinu, pomocí kterého uživatel prokazuje vlastnictví svých bitcoinů a autorizuje jejich převod.
Technologická řešení tedy existují nebo se aktivně vyvíjejí. Největší problém Bitcoinu však nemusí být samotná kryptografie.
Obtížnější bude přesvědčit globální decentralizovanou síť uživatelů, vývojářů, těžařů, burz a dalších subjektů, aby nové zabezpečení přijali dostatečně rychle a ještě předtím, než budou kvantové počítače schopné reálně ohrozit adresy s odhalenými veřejnými klíči.
Bitcoinoví výzkumníci a některé instituce proto stále častěji považují rok 2029 za období, do kterého by měly existovat důvěryhodné a konkrétní plány na migraci k postkvantovému zabezpečení.