Americký návrh zákona Clarity Act narazil v Senátu na vážné překážky a jeho schválení v letošním roce je stále méně pravděpodobné. Podle analytiků to ale neznamená konec rozvoje kryptoměnového trhu ve Spojených státech – část změn mohou prosazovat i samotní regulátoři.
Vyhlídky na přijetí amerického zákona Digital Asset Market Clarity Act, známého jako Clarity Act, se výrazně zhoršily poté, co návrh nezískal potřebný procedurální posun v Senátu. Pokud by legislativa definitivně skončila, kryptoměnový sektor sice přijde o dlouho očekávaný jednotný právní rámec, vývoj regulace tím ale neskončí.
Hlavním cílem Clarity Act bylo jasně vymezit, které digitální tokeny spadají mezi cenné papíry, které mezi komodity a jaké úřady budou jednotlivé části trhu dohlížet. Zákon měl zároveň rozšířit pravomoci americké Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC), která by získala jasný dohled nad většinou spotového obchodování s kryptoměnami.
Pokud zákon letos skutečně neprojde, bude podle všeho větší odpovědnost ležet na americké Komisi pro cenné papíry (SEC) a právě na CFTC. Obě instituce už v posledních měsících vydaly řadu výkladových stanovisek, která mají firmám pomoci fungovat v rámci stávající legislativy.
SEC navíc připravuje několik významných regulatorních kroků. Očekává se například spuštění režimu pro tokenizované cenné papíry, který by mohl vytvořit kontrolované prostředí pro obchodování s tokenizovanými akciemi či dluhopisy. Regulátor zároveň pracuje na pravidlech označovaných jako „Regulation Crypto“, která mají usnadnit financování nových kryptoprojektů a zmírnit některé regulatorní požadavky.
Předseda SEC Paul Atkins ale opakovaně upozorňuje, že podobné kroky nemohou nahradit zákon schválený Kongresem. Podle něj pouze legislativa poskytne dlouhodobě stabilní a obtížně zpochybnitelný právní rámec.
Vedle SEC pokračují ve změnách také další americké úřady. Bankovní regulátoři udělují kryptoměnovým společnostem nové bankovní licence a Federální rezervní systém pracuje na lepším přístupu těchto firem k platební infrastruktuře. Ministerstvo financí i daňová správa IRS zároveň zavádějí další pravidla specificky zaměřená na digitální aktiva.
Kryptoměnový průmysl už přitom letos zaznamenal významný úspěch schválením zákona GENIUS Act, který poprvé vytvořil federální pravidla pro emitenty stablecoinů. Tento zákon podle řady pozorovatelů znamená první skutečné začlenění kryptoměn do regulovaného amerického finančního systému.
Právě debata kolem stablecoinů však mohla přispět i k problémům Clarity Act. Bankovní sektor prosazoval, aby návrh obsahoval omezení odměnových programů u stablecoinů, které by mohly konkurovat klasickým bankovním vkladům. Část kryptoprůmyslu tvrdí, že právě tento spor výrazně oslabil šance zákona na schválení.
Ani případný neúspěch ale podle zastánců kryptoměn nemusí znamenat konec celého projektu. Podobná legislativa se v Kongresu objevuje už několik let. Předchůdce Clarity Act, návrh FIT21, prošel Sněmovnou reprezentantů už v roce 2024 a samotný Clarity Act následně schválila Sněmovna v roce 2025, než letos získal podporu senátních výborů.
Nejistota kolem pravidel však stále odrazuje část institucionálních investorů. Velké finanční společnosti podle analytiků dávají přednost stabilnímu zákonnému rámci před regulatorními výklady, které mohou budoucí administrativy poměrně snadno změnit. Pokud by po příštích volbách získali větší vliv demokraté, mohlo by dojít i k výměně vedení regulatorních úřadů a přehodnocení současného přístupu.
Přesto se celkový postoj Washingtonu ke kryptoměnám během posledních let výrazně změnil. Po období hluboké krize v roce 2022 se sektor postupně dostal do výrazně příznivější politické pozice a získal podporu části republikánů i demokratů. I kdyby Clarity Act letos definitivně neuspěl, očekává se, že obdobný návrh se v některém z příštích legislativních období vrátí znovu.
