Velké finanční instituce stále častěji zpřístupňují klientům kryptoměny a budují infrastrukturu pro digitální aktiva. Podle zástupců odvětví už nejde o boj kryptoměn proti bankám, ale o postupné spojování obou světů.
Ještě před několika lety byla část kryptoměnového trhu postavená na myšlence, že bitcoin představuje alternativu k tradičnímu finančnímu systému. Slogan „long bitcoin, short the bankers“ vystihoval přesvědčení, že růst digitálních aktiv půjde na úkor bank. Podle představitelů kryptoměnových společností ale tato etapa končí.
Generální ředitel společnosti Bitwise Hunter Horsley upozornil, že během letošního léta schválily kryptoměnové produkty dvě finanční instituce, z nichž každá spravuje více než jeden bilion dolarů klientského majetku. Bitwise jejich jména nezveřejnila a neupřesnila ani rozsah schválených služeb nebo termín jejich zpřístupnění klientům.
Podstatný je podle Horsleyho především samotný přístup velkých institucí. Kryptoměnový trh se nachází ve slabším období, přesto se významné finanční společnosti rozhodují digitální aktiva do své nabídky zařadit. Během propadu trhu v roce 2022 podle něj podobně velké instituce klientům přístup ke kryptoměnám ve stejné míře neotevíraly.
Mění se tím také vztah mezi kryptoměnovým sektorem a tradičními financemi. Banky už podle zástupců odvětví stále méně řeší otázku, zda by kryptoměny měly vůbec existovat. Místo toho hledají způsoby, jak je nabídnout klientům a začlenit do své současné infrastruktury.
Podobný vývoj popisuje také investiční ředitel společnosti Sygnum Fabian Dori. Podle něj banky přešly od odporu vůči digitálním aktivům k jejich aktivnímu využívání a distribuci. Děje se to například prostřednictvím úschovy kryptoměn, tokenizace nebo regulovaného obchodování.
Za hlavní příčiny tohoto posunu Dori označuje poptávku klientů a jasnější regulatorní prostředí. Změnu proto nepovažuje pouze za důsledek aktuálního vývoje cen kryptoměn, ale za dlouhodobější strukturální trend.
Zapojování bank do kryptoměnového trhu přitom nezačalo letos. Swissquote umožnila obchodování s bitcoinem už v roce 2017. DBS vstoupila do oblasti digitálních aktiv v roce 2020 a BBVA začala nabízet bitcoinové služby klientům privátního bankovnictví ve Švýcarsku v roce 2021.
V roce 2022 spustila BNY Mellon úschovu kryptoměn pro institucionální klienty. Ve stejném roce nabídla Nubank obchodování s bitcoinem a etherem a společnost LGT přidala vlastní kryptoměnové služby.
Další instituce následovaly. St.Galler Kantonalbank a Santander rozšířily svou nabídku v roce 2023 a Zürcher Kantonalbank přidala obchodování pro drobné klienty v roce 2024. Postupně do oblasti digitálních aktiv vstoupily také další velké společnosti, mezi nimi Standard Chartered, Charles Schwab, SoFi nebo Morgan Stanley.
Ne všechny finanční instituce přitom budují potřebnou technologii samostatně. Generální ředitel Anchorage Digital Nathan McCauley uvedl, že velké společnosti stále častěji spolupracují se specializovanými poskytovateli infrastruktury.
Takový model umožňuje tradičním finančním institucím nabídnout služby spojené s kryptoměnami bez nutnosti vytvářet celý technologický a regulatorní systém od začátku. Současně se rozšiřuje tokenizace reálných aktiv a velcí správci aktiv vytvářejí investiční produkty založené na kryptoměnách.
Podle McCauleyho tak postupně přestává dávat smysl striktní rozdělení na tradiční finance a decentralizované finance. Oba sektory se technologicky i produktově přibližují a mohou se postupně stát součástí jednoho finančního prostředí.
Institucionální zapojení však podle Doriho nemění základní charakter kryptoměnového trhu. Ceny digitálních aktiv zůstávají výrazně ovlivňovány náladou investorů, aktuálními příběhy na trhu a samotným cenovým vývojem.
Příchod bank a velkých správců majetku tedy především přidává další vrstvu infrastruktury. Kryptoměnový trh se díky tomu více propojuje s tradičními finančními službami, jeho cenové chování se tím ale samo o sobě zásadně nemění.