Chystaná americká legislativa Clarity Act může výrazně proměnit fungování kryptoměnového trhu. Podle zástupců odvětví otevře cestu novému modelu generování výnosů, který bude více regulovaný, aktivně řízený a silně propojený s umělou inteligencí.
Americký návrh zákona Clarity Act je v kryptoměnovém sektoru vnímán jako jeden z nejdůležitějších regulatorních kroků posledních let. Vedle jasnějšího rozdělení pravomocí mezi americkou Komisi pro cenné papíry (SEC) a Komisi pro komoditní futures (CFTC) totiž může zásadně změnit i způsob, jakým uživatelé vydělávají na digitálních aktivech.
Podle Joea Vollona, obchodního ředitele společnosti STBL, by mohl zákon odstartovat vznik nového trhu označovaného jako „yield-as-a-service“, tedy infrastruktury pro regulované generování výnosů z kryptoměn.
Klíčovou částí návrhu je sekce 404, která by zakázala poskytovatelům digitálních služeb nabízet výnos pouze za samotné držení kryptoměny. Jinými slovy by skončil model, kdy uživatelé pouze drží tokeny a automaticky inkasují úrok nebo odměny.
„Tohle efektivně posouvá celý sektor z modelu hold-to-earn do use-to-earn,“ uvedl Vollono v rozhovoru pro CoinDesk. Podle něj budou firmy nuceny vytvářet aktivní a regulatorně kompatibilní strategie pro práci s kapitálem, který by jinak zůstával nevyužitý.
Změna by mohla vytvořit prostor pro nové typy služeb zaměřených například na správu kolaterálu, automatizované treasury systémy, půjčovací trhy nebo infrastrukturu decentralizovaných financí (DeFi). Velkou roli má podle Vollona hrát umělá inteligence, která by mohla fungovat jako automatizační vrstva pro řízení regulovaných finančních toků.
„V regulovaném prostředí lze velkou část těchto procesů automatizovat pomocí AI,“ řekl.
Podle něj už potřebná technologická infrastruktura existuje. Zmínil například smart kontrakty, oracles, DeFi protokoly nebo API systémy, které lze přizpůsobit novým regulatorním pravidlům.
Clarity Act již prošel bankovním výborem Senátu a nyní míří do dalších legislativních fází. Optimistický scénář počítá s hlasováním ještě během července. Regulátoři by následně měli zhruba rok na implementaci pravidel.
Právě regulatorní jistota je podle mnoha analytiků hlavní překážkou, která dosud bránila masivnějšímu vstupu velkých finančních institucí do kryptoměn. Vollono dříve působil více než sedm let v Morgan Stanley a podílel se také na činnosti asociace SIFMA zaměřené na strukturu finančních trhů.
„Jakmile budou tyto otázky vyřešeny, umožní to vstup kapitálu ve velkém měřítku,“ uvedl.
Debata kolem zákona zároveň ukazuje napětí mezi tradičními bankami a kryptoměnovým sektorem. Banky se obávají odlivu vkladů do stablecoinů nebo tokenizovaných dolarů, což by mohlo oslabit tradiční model částečných rezerv.
Vollono si ale myslí, že obavy jsou přehnané. Podle něj se banky nakonec spíše přizpůsobí a samy začnou nové modely využívat.
„Chytří hráči budou soutěžit. Banky nemusí nutně ztratit tržní podíl,“ uvedl.
Naznačil například možnost, že banky začnou emitovat vlastní stablecoiny kryté rezervami a generovat regulované výnosy přímo v rámci nového právního rámce.
To je zároveň i strategie firmy STBL, která se označuje za „stablecoin 2.0“. Namísto tradičního modelu centralizovaných emitentů chce nabídnout infrastrukturu, kde uživatelé sami získávají ekonomický přínos z rezerv kryjících stablecoiny.
„Uživatelé, kteří přinášejí hodnotu do ekosystému, by měli mít podíl na ekonomice systému,“ uvedl Vollono.
Podle něj právě Clarity Act může vytvořit regulatorní podmínky, které podobné modely výrazně urychlí.