Největší kryptoměna světa se začátkem června propadla pod hranici 60 tisíc dolarů. Podle Deutsche Bank za poklesem stojí kombinace přísnější měnové politiky, odlivu kapitálu z bitcoinových ETF a rostoucí atraktivity investic do umělé inteligence.
Bitcoin na začátku června krátce klesl pod hranici 60 tisíc dolarů, což byla jeho nejnižší úroveň od konce roku 2024. Podle analytiků Deutsche Bank nejde o jednorázovou korekci, ale o výsledek několika souběžných faktorů, které mění způsob fungování kryptoměnového trhu.
Investiční banka ve své nové analýze uvedla, že bitcoin se stále více chová jako institucionální rizikové aktivum. Jeho cena už podle ní není primárně určována drobnými investory, ale především tokem kapitálu do fondů, očekáváním vývoje úrokových sazeb a konkurencí dalších investičních témat.
Jedním z hlavních důvodů poklesu je změna očekávání ohledně americké centrální banky. Ekonomové Deutsche Bank nyní předpokládají, že Federální rezervní systém (Fed) během roku 2026 dvakrát zvýší úrokové sazby. Ještě dříve přitom trh počítal spíše s jejich snižováním.
Vyšší sazby tradičně snižují atraktivitu rizikovějších investic, mezi které investoři bitcoin stále řadí. Podle banky tak zmizela část podpory, která v minulých letech pomáhala růstu ceny kryptoměny.
Dalším významným faktorem jsou americké spotové bitcoinové ETF. Ty zaznamenaly šest týdnů nepřetržitých odlivů kapitálu v celkové hodnotě přibližně šest miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že ETF fondy se staly jedním z hlavních zdrojů poptávky po bitcoinu, jejich oslabující příliv peněz vytváří dodatečný tlak na cenu.
Negativně na trh podle Deutsche Bank zapůsobila také první část prodeje bitcoinových rezerv společností Strategy, dříve známou jako MicroStrategy. Firma vedená Michaelem Saylorem byla dlouhodobě považována za jednoho z největších firemních podporovatelů bitcoinu a její krok vyvolal mezi investory otázky ohledně budoucí poptávky.
Analytici upozorňují i na další trend. Kapitál se ve stále větší míře přesouvá do sektoru umělé inteligence, který se stal jedním z hlavních investičních témat letošního roku.
Americké technologické společnosti by podle odhadů měly v roce 2026 investovat více než 700 miliard dolarů do infrastruktury související s AI. Investoři tak stále častěji porovnávají potenciál kryptoměn s růstovými příležitostmi v oblasti umělé inteligence.
„Hraničním kupujícím už není drobný investor, ale správce ETF nebo firemní pokladna,“ uvedla analytička Deutsche Bank Marion Laboure. Právě tito investoři podle ní dnes zvažují, zda alokovat kapitál do bitcoinu, nebo do společností spojených s AI.
Po prudkém propadu se bitcoin částečně zotavil a v době zveřejnění analýzy se obchodoval v pásmu okolo 62 až 63 tisíc dolarů. Jeho cena však zůstává více než 50 procent pod historickým maximem dosaženým v říjnu 2025.
Další vývoj bude podle analytiků záviset především na návratu institucionální poptávky a na tom, zda se makroekonomické podmínky začnou zlepšovat.
